Zbrusu nový festival v jižních Čechách! Který se koná v Zbytiny (Prachatice, Volary, Vimperk) již podruhé, a jsme za to rádi. Vystoupí zde kapely z Čech, Slovenska, Turecka, Polska, a možná i …… no nechte se překvapit, ale to je jen možná. Ne není to jen možná, je to skutečností. Žánrově zaměřen na rock a metal, vystoupí i pár punkových skupin, ať je festival pestrý. Položili jsme pár otázek kapelám, které na tomto festivale zahrají a dnes jsme si vybrali kapelu Crystallion.
„Ahoj. Ano trochu omšelá otázka, ale stejně ji položíme. Jak se na festival těšíte?“
„Zdravím. Je to náš první letošní festival v této sestavě a navíc v zahraničí CZ! Takže ano, jsme extrémně nadšení! Je to jako cestování do minulosti v čase, kdy všechno bylo ještě jedna velká metalová rodina! Menší kapely, všechny druhy žánrů a vášnivý dav připravený na párty… Jak bychom mohli chtít víc?“
Kde jste měli nejlepší hraní? Koncert, festival? Za dobu své existence.“
„Titans of Power v Kaldenkirchenu! Vražedný dav! Nebo naše show s Running Wild! – opravdu divoký 😅 Nedávno jsme měli skvělou show na CD Release of Crom ve Freisingu! Velmi dobře organizované a propagované! A nesmíme zapomenout na Brno! Další důvod, proč jsme nadšeni, že jsme zpět v Česku!“
„Co přivezete zajímavého na festival „South of Heaven open air“? Pyrotechnika, nové skladby?“
„No, v prvé řadě, nová sestava kapely! Původní kytaristka Patty se znovu připojila ke kapele – takže máme nyní dva hlavní kytaristy a nového rytíře u zpěvu; Tony. Odehrajeme průřez, to nejlepší z našich 5 desek! Takže velká oslava 20 let historie. A náš kytarista Sven Sevens přiveze první várku vlastní medoviny, takže to bude jízda.“
„Máte ve svých vzpomínkách nějakou pikantnost? Pikantní vzpomínku z hraní? Nebo z cesty na vystoupení?“
„Základní členové Crystallion spolu tvoří hudbu od střední školy (začátek 90. let), dokud nezaložili Crystallion v roce 2003. Jedním vtipným faktem je, že Tony Martin a Stephan byli na stejné show Manowar v roce 1994 a později znovu v roce 2012 šli na show, kterou Tony organizoval, a přesto se navzájem neznali. Jejich metalová dráha se stále křížila. Myslíme si, že to nebyla náhoda, ale mělo to tak být, abychom se sešli v jedné kapele.“
„Na koncertech nebo festivalech – čím vás nejvíce hostí? Pivo a párek? A co byla top vzpomínka na jídlo na festivale?“
„Skvělá atmosféra, vášnivá hudba a dobré a levné pivo.“
„Váš kout, domovina. Jaké to tam je s klubouvou hudbou? A celkově s kytarovou scénou? Není myšleno jen rock, ale i metal, punk, hardcore atd? Prostě elektrická kytara.“
„Hádej skoro jako všude jinde… mohlo by to být lepší… ale znovu: je to o skvělých lidech, kteří s námi chodí na koncerty a párty, je to o skvělých lidech, kteří organizují akce a provozují kluby. Přátelství, které se rozvíjí, protože lidé si musí pomáhat. Kdyby to nebylo těžké, nebylo by to tolik divoké, nebyl by to Rock’n’Roll a nakonec by se nám to asi nelíbilo. Takže podivným způsobem je dobře, že to není dokonalé…“
„Venkovní festivaly hrajete. Už jste hráli v lomu? Nebo na jiném zajímavém místě? Na tomto festivale jste už podruhé. Takže?“
„Zámek ve Wörth a.d. Donau tam bylo pěkné prostředí a také amfi divadlo na vrcholu Rock of Loreley! Lom zatím ne, ale zní to jako docela dost cool lokalita.“
„Před rokem jsem pokládal otázku, když se řekne Imhotep, kdo se vám vybaví?“
„Je o něm celá kniha 😅“
„Co nového u kapely? Nosič, videoklip, …..?“
„Jak již bylo zmíněno: naše sestava! Ale je tu také nový umělecký design, který používáme k propagaci neméně úžasného Uwe Jarlinga! V řadě je toho více, existuje přísloví: nemluvte o vejcích, která jsou stále uvnitř slepice 😉“
„Díky za kratší rozhovor. A co popřejeme festivalu „South of Heaven open air“? Třeba dobré počasí?“
„Skvělé počasí by pomohlo, ale protože jsme všichni vyrobeni z metalu a ne z cukru, ani to nám nezabrání v tom, abychom se dobře bavili!“
„Jaká kapela, nebo kapely vás formovali, k tvorbě kterou děláte? A jaké kapely se vám líbí?“
„Elvis a Mozart.“
„A v naprostém závěru. Na koho, nebo na co se nejvíce těšíte na festivale v lomu South of Heaven?“
„Dívky, dívky, dívky.“
Autor: Alan Rohan
