Vitacit před 30 lety vydali Zaživa mrtví. Album, které se stalo jednou z výrazných kapitol českého heavy metalu

Právě 4. listopadu 2026 uplyne 30 let od vydání alba Zaživa mrtví od kapely Vitacit. Nahrávka z roku 1996 navázala na předchozí desku Navostro, ale přinesla také několik změn. Výraznou roli na ní sehrál Miloš „Dodo“ Doležal, jehož jméno se objevilo dokonce i na obalu vedle názvu kapely.

Nová etapa po personálních změnách

Vitacit vstupoval do roku 1996 s novou sestavou. Po odchodu zakládajícího kytaristy Pavla „Kuřete“ Hejče se ke kapele připojil Libor Matejčík, známý také z Motorbandu. V sestavě působili zpěvák a kytarista Miloš „Dodo“ Doležal, baskytarista Karel Adam a bubeník Daniel Hafstein.

Kapela chtěla navázat na album Navostro z roku 1995 a potvrdit své místo na české metalové scéně. Nešlo přitom pouze o návrat ke starým časům. Doležal se chtěl posouvat dál a nový materiál měl ukázat, že Vitacit dokáže držet krok s tehdejším vývojem tvrdé hudby.

Nahrávání v Haciendě

Album vznikalo v červenci a srpnu 1996 ve studiu Hacienda v Žirovnici. Produkci měl na starosti Miloš „Dodo“ Doležal, který se podílel také na zvukové podobě nahrávky. O výsledný vizuál obalu se postaral Martin Dušek.

Zajímavostí je samotný obal. Oproti starším deskám na něm chybí tradiční logo Vitacitu a vedle názvu kapely je výrazně uvedeno také Doležalovo jméno. Nešlo jen o grafickou změnu. Dobře to vystihovalo jeho stále silnější postavení v kapele, která se v tomto období začala výrazněji opírat právě o jeho osobnost a hudební představy.

Deset skladeb, které spojily tvrdost s melodičností

Na albu najdeme celkem deset skladeb. Nahrávka si zachovává tvrdší kytarový základ předchozího Navostro, zároveň ale působí tradičnějším a melodičtějším dojmem. Vedle přímočarých metalových skladeb se na ní objevují také odkazy na starší tvorbu Vitacitu z osmdesátých let.

Výrazným bodem celé desky je bezpochyby Noci jsou zlý. Pomalejší a melodičtější skladba se postupem let stala oblíbenou také v českých rockových rádiích. Na druhé straně stojí například titulní Zaživa mrtví, Buldok, Hamlet v rauši nebo závěrečný Indickej drak, které navazují na tvrdší tvář kapely.

Za pozornost stojí rovněž Voddělanej, která připomíná starší skladbu Lovec lebek, a melodická Johanka, v níž lze zaslechnout návrat k atmosféře osmdesátých let.

Proč album nezaznamenalo stejný ohlas jako Navostro?

Přestože Zaživa mrtví dnes patří k zajímavým nahrávkám diskografie Vitacitu, jeho dobový dopad nebyl tak výrazný jako u předchozího alba Navostro. Hudební scéna se v polovině devadesátých let rychle proměňovala a stále větší prostor dostávaly alternativnější a experimentálnější směry.

Svou roli sehrála také situace samotného kapely. V době, kdy měl Vitacit novinku propagovat, Doležal pracoval na albu Dodo hraje Hendrixe, které vyšlo v roce 1997. Kapela tak nedostala tolik prostoru, kolik by si její nová nahrávka zasloužila. Podle retrospektivního pohledu magazínu Metal Forever se navíc její koncertní působení postupně přesouvalo i na menší pódia, kde publikum často očekávalo spíše starší hity.

V roce 1998 pak Miloš Doležal oznámil konec tehdejší podoby Vitacitu. Kapela se sice v dalších letech ještě několikrát vrátila v různých sestavách, ale období kolem alba Zaživa mrtví tím uzavřelo jednu důležitou kapitolu její historie.

Třicet let od vydání

Zaživa mrtví možná nezískalo takovou pozornost jako některé starší nahrávky Vitacitu, rozhodně však nejde o desku, kterou by stálo za to přehlížet. Nabízí kombinaci tvrdých kytar, výrazných melodií a osobitého Doležalova projevu. Vedle titulní skladby zůstává jedním z nejvýraznějších momentů také Noci jsou zlý, která si našla cestu k posluchačům i dlouho po vydání alba.

Právě dnes, 4. listopadu 2026, si připomínáme 30 let od vydání desky, která zachytila Vitacit v další proměně a uzavřela jednu z jeho výrazných hudebních etap.