
Česká rocková scéna přišla o další výraznou osobnost. V sobotu 17. října 2026 zemřel Vladimír Růžek, zpěvák, kytarista a dlouholetá tvář kapely Markýz John. Bylo mu 71 let. Smutnou zprávu oznámil jeho syn Jakub Růžek, který s otcem řadu let sdílel také společné působení v kapele. Na oblíbeného muzikanta nyní vzpomínají rodina, fanoušci i hudební kolegové.
Vladimír Růžek odešel pouhých pět dní po svých 71. narozeninách. Zpráva o jeho smrti zasáhla především jeho nejbližší, ale také fanoušky, kteří s jeho hlasem prožili velkou část svého života.
Jeho syn Jakub Růžek, který v Markýzi Johnovi působil jako klávesista a zpěvák, se s otcem rozloučil velmi osobními slovy.
„Věděl jsem, že to přijde, ale je to těžší, než jsem si myslel. Rozdal lásky a dobra na tři životy. Bohém se vším, co k tomu patří. Chtěl bych být jako on,“ napsal.
Příčina úmrtí nebyla veřejně potvrzena. Je však známo, že Vladimíra Růžka v posledních měsících trápily vážné zdravotní problémy, kvůli kterým se nakonec musel rozloučit s koncertními pódii.
Vladimír Růžek spojil svůj hudební život s kapelou Markýz John v roce 1978, jedenáct let po jejím založení. Zpočátku působil především jako kytarista, v devadesátých letech se však stal také hlavním zpěvákem a jednou z nejvýraznějších tváří skupiny.
Markýz John si během desetiletí vybudoval pevné místo na české bigbítové scéně. Jeho koncerty v kulturních domech a na tanečních zábavách přitahovaly publikum napříč generacemi. Růžek nebyl pouze muzikantem na pódiu, ale také člověkem, který dokázal své posluchače bavit a udržovat s nimi blízký vztah.
Mezi známé skladby kapely patří například Bim Bam, Sacramento, Paleta, Noc bláznů, Doznívající smích nebo Důvod žít.
Zajímavostí je, že Růžkův vztah ke skupině pokračoval i v další generaci. V roce 2001 se k Markýzi Johnovi připojil jeho syn Jakub, a otec se synem tak společně sdíleli nejen rodinný život, ale i hudební cestu.
Na Vladimíra Růžka zavzpomínal také Jiří Urban, kytarista kapely Arakain. Jeho obsáhlé rozloučení na sociálních sítích ukazuje, jakou osobností Růžek byl i mimo hudební pódia.
Urban ho popsal jako člověka plného energie, humoru a optimismu, který dokázal rozdávat dobrou náladu a pro své okolí byl především srdečným a laskavým kamarádem. Připomněl jeho pověstné konferování tanečních zábav, organizační schopnosti i vztah k fanouškům, pro které dokázal zajišťovat autobusy na koncertní akce.
„Neuvěřitelnej a neuhasitelnej gejzír skvělý nálady, rozličných legrácek a žertů všeho druhu,“ napsal Urban.
Ve vzpomínce se vrátil také k jejich společným zážitkům, dlouhým nocím a chvílím, kdy se hudba prolínala s přátelstvím. Růžek pro něj nebyl jen kolegou z hudební branže, ale především blízkým přítelem, na kterého bude vzpomínat s láskou a úsměvem.
Urban své rozloučení zakončil osobním vzkazem:
„Dnes navždy odešel Přítel Vladimír Růžek. Odpočívej v pokoji můj Mizero!“
Jeho slova připomínají, že Růžkův odkaz nespočívá pouze v nahraných písních a odehraných koncertech. Zůstává také v příbězích, které si mezi sebou budou vyprávět lidé, kteří ho znali osobně.
Zdravotní stav Vladimíra Růžka se během letošního roku zhoršil natolik, že kapela musela rušit vystoupení. V srpnu následně oznámila, že se na koncertní pódia vrátí bez svého dlouholetého frontmana.
Pro skupinu tím skončila významná kapitola. Růžek byl s Markýzem Johnem spojený po desetiletí a jeho hlas i osobitý projev patřily k charakteristickým prvkům jejího zvuku. Pokračování kapely s sebou přináší také nelehký úkol navázat na práci člověka, který se stal její neodmyslitelnou součástí.
Vladimír Růžek patřil k muzikantům, kteří svůj život zasvětili českému bigbítu. Za sebou zanechal dlouhou hudební cestu, řadu písní a především vzpomínky lidí, kteří se s ním setkávali na koncertech i mimo ně.
Zatímco jeho rodina se vyrovnává s osobní ztrátou, fanoušci se mohou vracet k hudbě, která je provázela dlouhá léta. A jeho přátelé si budou připomínat nejen muzikanta, ale také člověka, který podle jejich slov dokázal rozdávat radost, humor a optimismus.
Redakce RockPlanet vyjadřuje rodině, blízkým, spoluhráčům i fanouškům Vladimíra Růžka upřímnou soustrast.
Vladimíre, děkujeme za všechny písně, koncerty a vzpomínky.
Čest Tvé památce.
Autor: Mates Brush Schtetina
