Jann Klose: Hudební cesta do pasti budoucnosti

Jann Klose je německý rockový a popový zpěvák. Skladatel, který vydal osm alb a dvě EP. Klose žije v New Yorku, ale vyrůstal v Keni, Jižní Africe, Německu a severovýchodním Ohiu. Jeho originální písně se umístily v žebříčku Top 40 rádií ve Spojených státech a Jižní Africe. Vystupoval jako herec a zpěvák v zájezdových souborech broadwayských muzikálů, včetně Jesus Christ Superstar, Jekyll & Hyde a i u Tommyho z The Who. Také se podílel na filmech, dabingu a reklamách.

V roce 2005 měla v New Yorku premiéru off-broadwayská produkce Moonlight Interior, muzikál založený na Kloseho hudbě a režírovaný Yoelem Cassellem. Pravidelně spolupracuje s členy skupiny Renaissance, naposledy nahrál verzi hitu Petera Gabriela „Don’t Give Up“ s Annie Haslam. Jann pravidelně koncertuje v USA, Evropě, Africe a Asii. Spolupracoval s širokou škálou umělců, včetně Pata Benatara, Johna Oatese z Hall and Oates, Suzanne Vega a mnoha, mnoha dalšími.

Album The Future Trap nabízí hluboce pohlcující poslechový zážitek, jenž spojuje filmové vyprávění s bohatě vrstevnatou zvukovou cestou.

Jann Klose o tomto albu říká toto: „Většinu hudby jsme napsali s myšlenkou vytvořit koncepční album a vytvořit přechody mezi písněmi. Nechtěl jsem, aby to byla jen další sbírka skladeb, ale spíše poslechový zážitek spojený s vyprávěním příběhů.“ Postava, kterou jsme vytvořili, je trochu jako já, ale dokáže se zde najít kdokoliv,“ říká Klose.

Aby projekt ožil, Klose úzce spolupracoval s producentem a skladatelem Marcusem Dembinskim a dalšími, příkladně s Everetta Bradleym (současným členem Bon Jovi), Marcellou Detroit, známou ze Shakespears Sister, Ericem Claptonem, Alphonsem Hornem (Late Show se Stephenem Colbertem), Rachel Flowers, Annie Haslam z Renaissance a jihoafrickým DJem Cosherem.

Kompozičně se The Future Trap liší od všech Jannových předchozích nahrávek. Tato cesta se odehrává v žánrově odlišném zvukovém prostředí, které kombinuje Kloseův charakteristický popově rockový zpěv a akustickou kytaru s prvky rocku, folku, elektroniky, disca, latinskoamerické hudby, orchestrálních aranžmá a vlivy progresivního rocku. Takže si toto spíše musíte vychutnat v sedě v klidu, abyste se dokázali vnořit do tohoto díla a pochopit jej.

Z mé strany po klidném poslechu jsem velmi spokojen, dokáži si představit formu komorního vystoupení. Opět album, které mě velmi překvapilo. Prostě velmi dobré, jen tak dál.