INT3RWI3W!! se skupinou Avernus
Avernus, zachycují podstatu jejich původních doom metalových kořenů a posouvají jejich zvuk do nových, intenzivních oblastí. V letošním roce (2024) vydali nové album Grievances, nahrané v průběhu dvou let v několika studiích, ztělesňují odhodlání kapely dosáhnout dokonalé rovnováhy tíže a melodie.
„Ahoj Avernus, co nového krom alba?“
„Zdravíme, právě jsme hráli na Heavy Chicago ll, což je 3denní festival v našem rodném Chicagu. 7. prosince 2024 máme oficiální show (křest) k vydání desky. Mezitím jsme zaneprázdněni a pracujeme na novém materiálu. Byl to přinejmenším velmi vzrušující rok.“
„Na albu Grievances jste pracovali dva roky. Nahrávalo se ve více studií. Můžeš nám popsat tuto vaší práci?“
„V minulosti jsme měli ve zvyku spěchat s nahráváním skladeb (s méně než žádoucími výsledky), takže jsme si chtěli dát na čas a nahrávat vše, „s promyšlením kdy a kde“, co jsme považovali za vhodné pro každou část procesu. Začali jsme nahrávat nejprve bicí ve studiu Bricktop Recording s Joe Scalettou (zvukařem). Nahrávali jsme kytary, kytarový syntezátor, baskytaru a zpěv ve Word Of Mouth Recording, opět s Joe Scalettou. Během různých nahrávání jsme přidali klávesové sekce a ambientní party, které Jimmy sledoval ve svém domácím studiu, a přidali je, jak jsme potřebovali. S Chuckem Macakem (zvukař) v Electrowerks Recording jsme provedli nějaké další nahrávání kytar. To bylo provedeno krátce po smíchání desky. Bylo tam několik kytarových partů, které jsme úplně nezachytili tak, jak jsme chtěli, takže jsme nechali Chucka Macaka, aby tyto party nahrál znovu. Poté jsme sledovali další vokály v podání Suzanne Lynch s Andy Lagisem (zvukař) v Earshot Audio. Rick Yifrach nahrál sekci mluveného slova s Lancem Lencionim (Corporate Death) z Macabre ve svém domě. Poslední sezení bylo velmi krátké s Andy Lagisem na dálku u mě doma. Sledovali jsme několik kytarových syntezátorových částí…. Konečně hotovo! Určitě to byl velký proces pro nás.“
„Kde jste míchali album? Tak aby měl konstantní zvuk. A nebo ještě lépe, popiš dění okolo natáčení.“
„Dlouholetý přítel Shaun Glass nám doporučil Chucka Macaka, aby desku namixoval v Electrowerks Recording. Jak jsem již zmínil dříve, něco málo jsme mu zahráli a řekli svou představu. Po několika krátkých rozhovorech s Chuckem, přesně věděl, jaký přístup zvolit. Dělá to už nějakou dobu, takže jsme mu důvěřovali. První píseň, kterou namixoval, byla Nemesis. Chtěl, abychom to slyšeli a ujistili se, že jsme na místě. Od toho prvního mixu Chuck trefil všechny správné body a to, co jsme hledali.“
„Nějakou dobu je album venku, co na návrat ke kořenům říkali vaši fanoušci?“
„Doposud byla zpětná vazba velmi pozitivní a zvláště si ji všimli fanoušci i recenzenté, které jsme dostali, učinily poznámku o našem návratu ke kořenům, s čímž musím souhlasit. Opravdu jsme tam šli a snažili se dělat to, co jsme dělali na začátku Avernus. Některé z podobných komentářů, které jsem viděl, se objevily na sociálních sítích a na YouTube, že písně o lamentování velmi připomínaly náš raný materiál. Četl jsem několik různých komentářů na YouTube od vydání našeho prvního singlu Nemesis. Všichni vypadali docela rádi, že se Rick McCoy vrátil ke svému ranému stylu zpěvu (drsné špinavé vrčení), těžší kytarové tóny a tóny bicích byly mnohem blíže našim raným věcem, ale stále jsme chtěli mít vše čerstvé a dělat věci, které nemáme.“
„Propagace alba spočívala v čem? Krom zinů, rádií atd ….. Jeli jste nějaké turné?“
„Zatím žádné tour. Musíme pečlivě zvážit, proplánovat. Příští rok plánujeme nějaké festivaly v USA a v zámoří (doufáme).“
„Popiš nám ve zkratce o čem jsou skladby?“
„Calling The Void – (Erik Kikke) Tato píseň je instrumentální a my jsme chtěli aby bylo hned jasné jakým směrem se album bude odvíjet.
Nemesis – (Rick McCoy) Škody na naší planetě způsobené lidskou rukou. „Nemesis“ je o uvědomění si, že lidé se bohužel více zajímají o to, žít zprostředkovaně skrze mizerné politiky, náboženství a celebrity, než aby se snažili zlepšit život nám všem. Tady na této planetě nevidím, že bychom někdy překonali naše vlastní kecy, alespoň za mého života.
Exitus – (Rick McCoy) Tuto píseň jsem napsal z pohledu stárnutí. Teď je mi něco přes padesát a tohle je můj způsob, jak přemítat o životě a přiznat si, že už nejsem ten samý mladý muž, který byl v pohodě se 3 hodinami spánku v noci a pak mohl druhý den normálně fungovat. Nemít hlavu v oblacích a nezažil fyzické bolesti, které přicházejí s půlstoletím!
Plateau – (Erik Kikke) Další instrumentální píseň, kterou jsem osobně cítil, zachytila beznadějný pocit. Být ztracen v temnotě.
The Burning Down – (Rick McCoy) Avernus není satanská kapela nebo něco podobného, ale všichni v této kapele jsou silně protináboženští jakéhokoli druhu a to se rozhodně odráží v těchto textech. Zejména tato píseň je reakcí na příšerný bílý křesťanský nacionalismus, který je v současnosti rakovinou americké společnosti.
Return To Dust – (Rick McCoy) Texty z větší části ladí s opakujícím se tématem stárnutí a blížící se smrti. Tato píseň v sobě nenese pocit „chtít zemřít“, je spíše kontemplativní povahy.
Open Arms (To The Apocalypse) – (Erik Kikke), i když jde o další instrumentálku bez textu. Jasný smysl pro konec světa.
Utter Euphoria – ??
Abandoned – ??
Quietus – (Erik Kikke) Tato píseň zaujímá skeptičtější pohled na život v tom, že nikdo z nás nechce být tady, ale jsme tady, jsme zhuštění v zákopech, kdy se upracujeme k smrti, a pokud budeme mít čas, možná v životě najdeme něco smysluplného. To trochu usnadňuje existenci.“
„Trochu pro odlehčení. Nějaké vtipné zážitky z natáčení alba nebo videoklipu?“
„Ve většině situací u nás je vždy spousta zábavy. Dám vám pár vtipných historek. Hráli jsme v Michiganu DeathFest v roce 1995. V té době Rick hrál se zlomenou stehenní kostí a stále používal berle. Omylem jsme ho nechali v hotelu a jeli na místo konání bez něj. Zatímco jsme se chystali, rozhlíželi jsme se kolem sebe a nikde jsme Ricka nemohli najít. Nakonec prorazil dveřmi a byl na nás všechny pěkně naštvaný. Tenkrát to tak vtipné nebylo, ale teď se tomu zasmějeme. V roce 1994 jsme hráli v klubu Bogarts v Cincinnati. Dorazili jsme na místo velmi pozdě. Věřím, že náš baskytarista Tony se snažil připájet a opravit jednu z našich kytar těsně předtím, než jsme šli na pódium. Pokud mě paměť neklame, pamatuji si, že jsme se ztratili v zákulisí a snažili se najít cestu na pódium. Ricky Yfrach musel hrát, když seděl na prázdném kbelíku. Představení dopadlo relativně dobře, pokud si dobře vzpomínám, v té době ne tak vtipné, ale teď jedna z těch historek, kterým se můžeme smát.“
„Co Evropa. Kdy se sem chystáte?“
„Doufáme, že příští rok (2025) uspořádáme nějaké festivalové data a možné krátké tour i po Evropě.“
„Zůstaneme ještě v Evropě. Kolikrát jste v Evropě hráli? Kde? Festivaly? A na které nejraději vzpomínáš/vzpomínáte?“
„V Evropě jsme ještě nebyli. Snad příští rok 2025 to vyjde.“
„Slovensko, nebo Českou republiku znáte? Byli jste zde už?“
„Ještě jsme tam nebyli, ale doufám, že příští rok nebo v příštích letech bychom se rádi podívali na Slovensko nebo do České republiky.“
„Pro naše České nebo Slovenské čtenáře. Znáš/znáte nějaké skupiny z těchto dvou zemí?“
„Když jsem byl mladší. Mnohem lépe jsem držel krok s novými kapelami. Od té doby jsem to začal měnit a přestal jsem být líný.. Od našeho rozhovoru jsem byl na tuto část světa zvědavý. Nedávno jsem našel pár kapel, které mám opravdu rád. Lykathea Aflame. Technické a krásné. Jen nevíte, jakým směrem se budou písně ubírat. Velmi poutavé a zajímavé. Začal jsem se potápět s Godless Truth a jsem opravdu rád, že jsem to udělal. fakt si je užívám. Taky jsem právě objevil kapelu Hypnos. Náhodou se na konkrétní desce, kterou jsem začal poslouchat, objevil jako host Paul Speakman z Master (původem z Chicaga). Myslím, že nyní žije v České republice.“
„Co do budoucna nového? Neptám se na nosič/album, ten je teď venku. Třeba obšírné tour po USA, nebo jiných kontinentech?“
„Dlouhodobé turné a rozsáhlé zájezdy vyžadují pečlivé plánování a financování. V souvislosti s termíny festivalů a krátkými termíny zatím zvažujeme několik věcí. Takhle dopředu jsme zatím nepřemýšleli. Uvidíme, co přinese budoucnost.“
„Díky za rozhovor, a snad v příštím roce se zde uvidíme.“
„Děkuji mnohokrát za tvůj čas Alane. Doufám, že se příští rok uvidíme v České republice, pokud budou vhodné podmínky a termíny.“
„Pouze poznámka pro naše čtenáře, album Grievances lze zakoupit i v Čechách, nebo na Slovensku.“
Autor: Alan Rohan
