svg

Boom¡! Pavla Kapitánová – Nevěřím

MatesBoom¡!1 year ago82 Views

Další trošku netradiční recenze vpadne dnes, občas …párkrát do rocka bych chtěl poukázat alba, která už tu s námi nějaký pátek jsou. Jsou třeba neznámá, nebo zapadlá. A nebo upadly v síně velikánů. Inu… psal se rok devadesát šest a v přílivu nových tonů, chutí a pokusů, přichází i méně známé, debutové album NEVĚŘÍM od PAVLY KAPITÁNOVÉ. Její pokusy přicházely už v přelomu osmdesátek na devadesátky, v kapelách GIOM nebo BACKET. Ovšem stranou, Rockově nabité album, které produkoval Aleš Brichta s pomocí Míry Macha a Petra Roškaňuka, skrývá hned dvanáct kousků, spíše jedenáct. Noc Houpá S Náma, je cover Sweet Home Alabama a k těm coverům. Nutno podotknout, že v roce 2010, sám Aleš Brichta s projektem Grizzly, v anglickém jazyce, sám převzal a snad i trošku poupravil úvodní a stejnojmenný kousek, mezi jinými. To o čem mluvím je NEVĚŘÍM. Už při prvním úderů akordů chápete, že tenhle kus, tenhle, je něčím, co vás bude v následujících minutách, více než zvedat ze židle a brát dech. Úvod udeří v notě husiny, text je mrazivý, vypráví zažitý příběh, která je více než (i dnes), nadčasový. Příjemná stopa kytar je více než ukázkou, že zasedl Míra Mach, něco, co už jsme např. slyšeli v Růže pro Algernon. Následuje již zmíněný cover, zazní klávesy pod vedením Romana Dragouna a vy cítíte jasného Českého favorita, téhle světové pecky. Noc Houpá S Náma, nemusím to více rozepisovat, po chvilce vám oba songy začnou připadat jako jeden a to je …v to doufám …účel. Táhni, to je třetím songem, který započne úder bicí, pod vedením Daniela Hafštejna, aby následně promluvila basa Karla Adama. Už chápete přirovnání s Růží…? Je to obsazení, je to ten styl. Je to něco, co mánička, která má ráda rock, více než vezme za své. Po rozpravě basy a zpěvu, příjde na řadu Aleš Brichta, aby si s Pavlou popovídali o vztahu mezi mužem a ženou. Nutno říct, že zde oceňuji celý počátek, náběh, kde hovoří bicí, basa, aby to následně vše expandovalo Machovo kytarou. Tohle, tohle je unisono, něco co moc miluji. Zbytek písničky, to už je taková ta klasika, kterou započne i STAREJ TRIK. A zde jasně cítíte, že ty slova myslí Pavla vážně. Vše je tou intonací v hlase, kde to říká jako naštvaná žena a to je něco, co doplní chór. Je to víceméně odpověď na předešlej song. Opět zde musím vyzdvihnout Machovo kytaru, miluji ty akordy, která vypouští, to co udělal např. v Alarm. Celej song je hlavně a více méně o jednom rytmu, s touto vyjímkou. No a příjde na řadu pátý song, ploužák. Opět Dragoun bere atmosféru, do svých rukou a není sám. Zde v tom pomalém tempu. Miluji tu procítěnost, kterou má Pavla v hlase, když odříkává slova JÁ VÍM ŽE SE ZMĚNÍŠ. Je to z principu jednoduchý song. Ale strašně moc bere atmosféru za své. Už jsem mluvil o zpěvu a musím to napsat po druhé, to co zde tahá, to je nádhera v tomhle podání. Je to něco, co by mělo přizdvihnout lehounce jehlu s úderem vánku, když byste nechali desku tančit v gramci a vedle ní, by jste ploužili vy …a vaší partnerce, lehounce šaty. Jenže album vyšlo jen na kazetě a CD. No, byl ploužák, tak si dáme operetku? No, no zprvu tenhle žertík i platí, velmi to rozesměje, když příjde další, textově ikonický song a to VŠECHNO JSOU PRACHY. Opět zde udeří rozhovor nástrojů, který doplňuje zpěv. Opět je zde úžasná vyhrávka a to co zde vyzní z kytary, to je opět erotikou. Tahle rozprava bicí s klávesami, to si okamžitě zamilujete, tedy pokud se nezadávíte smíchem. No a jdeme opět na něco lehkého, necháme promluvit španělku v souladu s Pavly hlasem. Opět se jedná, více méně, o ploužák. Opět zde nádherně vládnou výšky v hlase. Song se jmenuje STÍNY NEŽNEJCH BLÁZNŮ, je to úder pro romantiky. Při pohledu na toto album, je vhodné si ho večer vzít ke krbu a v těchto momentech, v těchto. Je nutné si vzít sklenku a nalít si whiskey a sladit tu atmosféru. Hodně zde dělají texty, kterým krajan rozumí a když k tomu promluví hra v unisonu, je to dokonalost sama.

A pokud nesouhlasíš, Klidně Se VZTEKNI, to je i název osmého songu. Je víceméně obyčejný, Pavla se snaží o chraplák a chór v mezihře hovoří, že je to tím nejlepším, co píseň dá …ano, opět kytara, co na chvilku zazní. Devátá píseň MOŽNÁ, co dodat, snad jen to, že to dobré už bylo? Opět je to …je to dobré, ale jakoby zde docházel dech. Ovšem, NEPOSLOUCHEJ CO ŘÍKÁM …spíše co píši. Dech nedochází. To jasně říká desátý song a opravdu, jak zpívá, on spoutává. Je to ta forma rocku, která udeří v první sekundě, když hovoří nástroje, před nástupem zpěvu, který si hraje s posluchačovo chutěmi. A pokud je něco opravdu skvělé na albu, je to píseň MILUJ DOKUD SE DÁ. Celá ta sešlost, která expanduje ve vahách depresivního hlasu, tak ta se začne tříštit přesně v těchto slovech MILUJ DOKUD SE DÁ. V hlase vnímáte pohnutku, varování a to už přihází v před/mezihře. Je to zlehka experimentální. No a ve finále nám frája koupí MERCEDES BENZ.

Dvanáctí song právě udeřil. Opět je to v notě pozvolné, vtipné. Budete po chvilce, doufám, jako já louskat do rytmu, aby atmosféru sebrala zlehounka kytara. Jen dodám, že vše nepatří Mírovi Machovi, je zde podepsán i Petr Roškaňuk. Celý tento počin, by si dle mého zasloužil větší pozornost. Máme plno skvělých alb a rád bych vám postupně, vedle novinek, přinášel světové, jako místní alba. Jsou tu alba zapadlá, jako je TREZOR & MÁŠ SVOU ŠANCI, SCANDALL & VŠECHNO JE JINAK nebo zmíněný ALARM & ROCK N ROLL V PATÁCH. Je toho spoustu a já doufám, že tu společně sladíme názor. Pavla za svůj krátký život už žádné podobné album nenatočila, což je hodně velká škoda. Ovšem můžeme si ji vychutnat po boku A. Brichty. Můžeme dumat, kde by to dnes bylo, třeba na úrovni LORETTY nebo INY URBANOVÉ. Všechno někde začíná a zrovna tyto jmenovaná, defacto dámská uskupení …pojí je je jedno, devadesátky, skvělé album a postupný útlum …bohužel v případě PAVLY, nešťastná situace. Album NEVĚŘÍM, je mixem pro hladovějícího rockera, kterému jde hlavně o atmosféru, o momenty, kdy unisonu míchá v srdci tep. Pokud máte rádi zvuk Machovi kytary, opět neprohloupíte. Za mě si odnáší 9/10 a vás nabádám, aby jste si ho dohledaly. Je to kus rockové, defacto Československé historie. Devítku má za ty slabší momenty, kdy jakoby už jen chcete, aby to skončilo a najednou dostanete další dobrý kousek. ROCK ON!

9/10

Autor textu: Angel Derring

Loading Next Post...
svg Sign In/Sign Up svgSearch
Scroll to Top
Loading

Signing-in 3 seconds...

Signing-up 3 seconds...