Tak nám Itálie zase vydala nové dílko a to na poli power metalu …KLASIKA! Inu, na teplé podnebí …nesnáším zimu …tu máme zmrzlou korunu …FROZEN CROWN …asi naplaveniny z nějaké války. Inu, dosti vtipům! Je to krásné, Frozen Crown tu s námi metou už šest let a až letos jsme měli opravdu roční pauzu! Poslední album přišlo v době manipulace národa …corony…a pak že život není kriminál! (Ok, ještě jeden vtip v podání České rockové, devadesátkové bandy). No a k té naplavenině (ach jak jsem dnes vtipnej), máme tu album CALL OF THE NORTH …ještě se nesmějete? Teplomilní Italové a volají po chladu…no nic, opět je panna nepochopená, na to jsem si zvykl …já bych se čtyřiceti stupňů nevzdal! Inu, pokud bych měl dílo přirovnat k něčemu již existujícího, tak hovořme o GLORY HAMMER, nebo BLOODBOUND …té nové tváři. Původní Bloodbound je dosti velká a přesto skvělá, vykrádačka Helloween a jejich éra Eagle Fly Free. No a k tomuto songu, k tomu se za moment vrátím. Takže mrkneme nejdříve na složení! Máme tu Niso Tomasini s bubny, Fabiola Bellome (Manam …vedlejší a skoro nový projekt) s kytarou, Giada Etro (Elvenking, Ashes You Leave) jako hlavní zpěv, který mě svým způsoben tak trošku dráždí …i po letech s ním nejsem úplně srovnaný …kolísám, zdali se mi líbí, nebo ne. A ke zpěvu, kytaře a klávesám, se hlásí Federico Mondelli (Volturian, Nocturna). ,,CALL OF THE NORTH‘‘ nám nabídne pompézní úvod …klávesy, basa, struny…akordy? Ok, tak kde jsem to jen měl tu zmínku o Helloween …jo Eagle. Tak se zaposlouchejte do počáteční rozpravy kytar, která postupem hry opakuje své působení. Jo, je to dosti a ryze obdobné! A dále, dále se nám hlavně prosazuje bubeníček Niso a to hezky za hřmotu Giady. Ve hře prostě nádherně pluje a vše je přirozené …hezky v tempu power metal! Cca. v půlce čekejte zvolnění …jedná se o šestiminutový song.
Příjde letmé pobrnkání, pěkná vyhrávka a konec opět nabere v obrátkách, aby nadešel ,,FIRE IN THE SKY‘‘ …úvod textu hovoří o stříbrných koních, co nás sem dovedli, na okraj oblohy. No, já bych se vsadil, že byli kovový! Mimochodem, další chytlavý úvod a to hezky po Italsku, nadejde zde …tohle je klasická rozprava, jakou najdete u Rhapsody, ovšem v minimu, opravdu v hodně malém minimu, neb se opět a to velmi rychle stočí ke svému. Song si pohrává se stylem …chvíli zrychlí, pak nabírá dech a následně zvolní a opět letmě pobrnkává …je to velmi příjemné a notabene, když si Federico vyřve plíce. Vše utichne a opět tu máme počátek hry. Tohle je aortální frustrace a oni ji krmí, neb se ve hře sami ztratíte …aortální frustrace s její rezonancí v jednom …nádhera! Už zde propadáte …ne, to se stalo už v prvním …do zvuku strun za komplexnosti hry, jako zpěvu …ano, občas se s ním peru, ale je to taková půlka cesty a tohle bude ten případ, kdy jej musím slyšet živě, abych mu propadnul. Tohle jsem měl přesně u Wishmasters a jejich nové zpěvačky …byl jsem na vážkách a dnes se za to fackuji, ona je sakra dobrá zpěvule! A to samé bude zde!
,,BLACK HEART‘‘ má dosti agresivní náběh, rychle se přidají chóristky a celkově vše vykresluje a to dosti silně, atmosféru. Dráždivé tempo defacto nezmizí a po celou dobu je dosti výrazné, byť jako podkres, ale stále se dere. Nádherně si zde hrají zpěváci, kteří jakoby si povídali …a k tomu jim dosti pěkně vrzají struny. ,,VICTORIOUS‘‘ je v úvodu vybrnkávačka, v textu střep, jenž neříznou hlouběji než vzpomínky, o kterých je psáno. V podstatě se v celém díle kreslí obrázek jednoho velkého příběhu …a tady mě omluvte, ale netuším, zdali tomu tak bylo i na předešlých deskách…nikdy jsem se v tom nebabral. To povětšinou dělám u srdcovek a pak zde. No a když utichne klid, bouře se zmocní tempa a my tu máme klasický, až thrashový záběr …jo, vedle power metalu tu je jasná známka inspirace thrashem a nejen zde. To jsem výše nerozepsal, ale je tomu tak. Tohle je defacto power thrash metal. ,,IN A MOMENT‘‘ tohle mi současný Bloodbound připomíná nejvíce. Celý náběh je jako z jejich dílny …a k těm textům, mají ve smyslu něco obdobného. Ono, celý power metal je defacto hrdinská eposej o tom, jak kdos šel a skolil draka…u Glorry Hammer o tom, jak kdosi za vesmírných, smyšlených válek, rozpoutal galaktickou válku …velmi zjednodušeně napsáno …a navíc mají komix! …jako právě Helloween. Inu zpět, dosti se mi zde a musím vypíchnout, dravost v hlase a její intonaci …hra, hra je furt defacto tam, kde byla a bude …mají svou tvář a moc dobrou! ,,LEGION‘‘ …U Legion jsem se rozpoměl na song Paint The New World od Helloween, těch úvodních deset sekund, je jako úvodních deset sekund právě téhle, mé milované skladby. Tempo ovšem ubere a dosti začne být repetitivní, má opět dravý nádech ve zpěvu a je to dosti příjemně sladěno …zde to i dává smysl! ,,UNTIL THE END‘‘ je dosti výpravný, až by se hodila lyra, citera nebo tak něco, k celkovému procítění atmosféry …k dokonalosti. Po chvilce to ovšem začne brát thrash, power tempo a za mě musím říct, že se mi tohle vrylo k srdci nejvíce. Kvičení strun, celková hutnost a zpěv …příjemně doladěno přesně pro mě! ,,NOW OR NEVER‘‘ a jsme textově u LOVE SONGU a to je přesně a opět to mé. Jen tempem prostě u power… nevadí, já si to stejně užívám. Nejsilnější je text a celková rozprava …prostě nešetří, nenechá vydechnout. Stále je rozmanité a koření. ,,ONE FOR ALL‘‘ je další vybrnkávačkou a po chvilce, pokud a nejspíše, znáte Nightwish, tak vás svede a zmate text. Over the Hills far …a tady dojde konec vtipu textu …far across the sea. Jen dodám, že se nejedná o Nightwish, ale o Gary Moore. Inu, další konec nadejde té vybrnkávačce a nadejde dosti repetitivní hra s důrazem na slova, která jsou i názvem songu, sic po třetí minutě a to dosti pěkně, zabrnkají kytary, ovšem celý song se snaží hrát s více tvářemi …po jejich hře nadejde chór …ale stále je to jako loď, co nemůže pochopit, proč nemůže plavat po souši. ,,FAR AWAY‘‘ je tím posledním a nejdelším …7:11. Co dodat, nástup který se drží svého jména POWER METAL a to opravdu mistrně, aby náhle jemně zjemnil a k minutě upadnul, aby nechal hovořit pro pár vteřin kytaristy. No a jak to bývá, nadejde thrash atmosféra a k ní Gaida a to dosti dravě …jo, tohle je k sežrání! Celkově, obdobné momenty zvolnění, aby se vyřádili kytary, to tu je hojně. Ještě si v posledním dechu vychutnáte nádech choru a skvělou atmosféru a nakonec vše upadne v dosti pěkné vyhrávce všech. Inu, po roční pauze opět neztrácí dech …no, to se u nich ještě nestalo. Jo, trošku si zvykám na zpěvuly …ale to odezní. Popravdě, slyšel jsem jen předchozí album a připsal jsem si ho, do svého sálodlouhého seznamu, jako kapelu, co chci doposlouchat a tohle mi uniklo ….takže díky ROCKPLANET! ROCK ON!
9/10
Autor textu: Angel Derring
