Poslech hudby se nám změnil, pokřivil. Lidé spíše než celá alba poslouchají playlisty a udržet pozornost po delší čas je pro mnohé problém. Navíc hodnota lidské práce, potažmo člověka se scvrknula do tabulky v programu počítače a společenský status se počítá na lajky a followery. A právě v této chvíli vychází u Papagájova hlasatele debutní album punkové kapely, která tomu všemu hrdě vztyčuje prostředníček. Už třeba jen tím, že hraje hudbu, která aktuálně není na vrcholu zájmu a s jízlivým úšklebkem se pojmenovala v duchu systémových termínů – Lidské zdroje. Jednotliví členové se navíc označují číselnými kódy, aby ještě více vynikla absurdita současného směřování lidstva. Leader kapely přezdívaný GO476910YB, se k tomu v jednom rozhovoru jasně vyjádřil: „Označení „Lidské zdroje“ mi vždycky hýbalo žlučí a jako název pro kapelu mi přijde perfektní. Absolutní cynismus kapitalistickýho newspeaku vyjádřenej ve dvou slovech.“ Album Peddaling Through (...Part 1) se tak v rámci staré dobré punkové tradice dá vidět jako otesaný ostrý kůl vražený rovnou do hrudi dnešní doby.
Už fotka na obalu metaforicky upozorňuje na absurditu této éry, na bezcílné přešlapování na místě. I když mnozí si naopak myslí, že šlapou po tepu doby. Samotný hudební obsah je směsicí vlivů, které tu už dávno jsou. Jenže Lidské zdroje nám jej servírují podobně jako vyhlášený bar – vytváří z nich pozoruhodně lahodný koktejl, kde sice všechny ingredience znáte, ale nikdy by vás nenapadlo, že dohromady mohou fungovat tak svěže a skvěle. Cesta kapely k tomuto umu probíhá už nějaký ten pátek. Změnila se na ní sestava, ale v hlavní roli stále figuruje kytarista a zpěvák Paaya permanentně rozkročený mezi Vídní a Brnem. Někteří jej budou znát ještě z úderky Festa Desperato. Nutno ale poznamenat, že časy ryčného raw punku jsou dávno pryč a důraz na melodii je nyní na prvním místě. I spoluhráči jsou samozřejmě jiní, ale každý z nich si prošel určitou hudební dráhou. Honza, Klobi i Patrik každopádně nejsou jen doprovodnou kapelou punkového barda. Na druhou stranu nelze přehlédnout výraznou frontmanovu kosmopolitnost, s níž ladně pluje na hudebních vlnách. Určité ustálení tentokráte přišlo v rámci vokálního projevu, kde kapela upřednostnila pouze angličtinu s texty v osobní rovině. I přes český název takhle parta rozhodně nezní jako tuzemská kutálka hojně opěvující alkoholové podroušení a náhodnou kopulaci.
