LiveReact! Krásný a nesmírný večírek pod taktovkou Vypsané fixy rozhodně nebyl pod psa

Pardubický Žlutý pes se v pátek 28. listopadu změnil v hlučnou, natřískanou a euforickou líheň energie. Domácí Vypsaná fixa tu odstartovala svou dvoudenní zastávku ke dvaceti letům od vydání legendární desky Krásy nesmírné. A protože doma je doma, už před devátou večer bylo jasné, že tohle nebude obyčejný koncert, ale poctivý pardubický večírek plný překvapení.

Je páteční večer 28. listopadu, který se nese v duchu blížícího se adventu. A jak nejlépe ho oslavit a přivítat? Jedině v pardubickém rockovém klubu Žlutý pes! Zde totiž vystoupí domácí nesmrtelná formace Vypsaná fixa, která před měsícem odstartovala své podzimní turné u příležitosti oslav dvacetin svého třetího řadového dítěte Krásy nesmírné.

Před klubem fronta a uvnitř pomalu hlava na hlavě, že je těžké se vůbec probojovat k pódiu na tož k baru. Jediná volná místa jsou ve V.I.P sektoru, jinak je do zítřka vyprodáno.

Narozeninovou párty standardně otvírá Wóďa, bedňák „Fixy“. Za poslední dva roky čím dál výraznější písničkář, který na pódium nakráčí s úsměvem, jenž okamžitě zvedne náladu. Hned se postará o první překvapení večera. Není totiž sám, jak u něho bývá zvykem. Dnes mu sekunduje sympatická houslistka Terka Stejskalová, která jeho akustický folk-pop-rockový styl dokonale podkresluje precizními tahy svého smyčce a jeho písničkám tak dává absolutně jiný rozměr.

Jednoslovně nádhera! Zazněly věci pohodové, ale i ty depresivnější s řádným odpichem jako například skladba Tati, kdy publikum ztichne a jen poslouchá. Za mě tohle duo má velký potenciál.

Úderem 21. hodiny se ozve obrovský řev, protože startují ti, kvůli kterým jsme všichni tady! Vypsaná Fixa nastupuje na scénu a jakmile se kapela chopí nástrojů, aby doladila poslední detaily, Márdy s typickým úsměvem pronese: „Za chvíli to začne, dnešní večírek.“ A „Pes“ bouří. Přesně tohle lidé chtěli slyšet. Po první pecce přichází další radost: „Máme štěstí, že jsme tady doma,“ hází Márdy, aby uvedl druhou skladbu večera Štěstí Jimi Dixona, která nakopne sborové zpěvy.

Atmosféra? Báječná, hlasitá, barevná. Tleská se, hvízdá, všude zní kolektivní „trálalaaa“ a od této chvíle „Fixa“ opravdu zpívat nemusí.

Třetí v pořadí je píseň Tančírna z oslavovaného alba, po které následuje … jaké je tvé jméno? A Holka s lebkou letí éterem. Nechybí ani pohodová Čtyři slunce ze stejnojmenného filmu, v němž si měl frontman střihnout i jednu z hlavních rolí. Následuje Odraz slunce v karaoke, ve které publikum bere refrény jako vlastní majetek.

Potom přichází Márdyho klasické odlehčení: „Takže… můžete si sundávat cokoliv, ale hlavně tričko.“ A uvádí tím další pecku Komik Lobotomik. V tuto chvíli se už klub mění v jeden velký kotel. Skladba Meloun jen potvrzuje, že kapela je dneska na své domácí půdě absolutně v laufu.

Z Krásy nesmírné zazní i speciální lahůdka. Na scénu se vrací houslistka Terka Stejskalová, aby s Vypsanou fixou odehrála raritu v podobě Snídaně z elektřiny, kterou kapela naživo moc nehraje. Lidi šílí, natáčí, usmívají se. Tohle se prostě často nevidí. Hned poté přiletí Mažoretka, aby ještě víc rozproudila rozjetý dnešní mejdan.

Přichází pánská-dámská volenka, jak uvádí zpěvák další počin Měla krátkou ofinu, a když představí následující skladbu o nejoblíbenějším českém herci, klub sborově zařve „IVAN TROJAN!“, je jasné, že tady už se jede na vlně euforie.

„Máte dobrou náladu? A šel někdo dnes po Třídě Míru?“, ptá se Márdy. Otázka, která má jedinou správnou odpověď – Kostel Biohazard MCD – to nejlepší nakonec. O slovo se také ze svého rybníčku hlásí kultovní Antidepresivní rybička. Při této skladbě si návštěvníci doslova sednou na zadek.

„Ať víte, že pořád vymýšlíme nový věci“, prohodí Márdy a štafetu přebírá novější kousek Bylo to jistý. Pak následuje starší počin v podobě Detailů, aby je se slovy: ,,Konečně se naše kapela seznámila, a proto je tady“, vystřídala fenomenální hitovka Drogový večírek a všichni jsme bestiálně šťastní. S další skladbou se vracíme do Lunaparku, ve kterém se strhlo pravé a nefalšované pogo. Jakmile zazní první tóny legendární 1982, publikum okamžitě vybuchne, všichni zpívají, křičí refrén. Tohle už není koncert, to je brutální všechno.

Závěr celého set listu patří skladbám Východoněmecká kapela, Robinson či Domácí motokrosař. Předposlední tečku a záruku opravdové kvality tradičně obstará hitovka Dezolát a když zazní závěrečné zvuky přídavku, je jasné, že dnešní večer skončil přesně tak, jak měl. Intenzivně, hlasitě a doma.Vypsaná fixa v pardubickém Žlutém psu znovu potvrdila, proč se o ní mluví jako o jedné z nejautentičtějších českých klubových a festivalových kapel. Start Krása nesmírná tour 2025 ukázal, že i po dvaceti letech od vydání této desky neztratila nic ze své bezprostřednosti ani ze schopnosti semknout publikum různých generací do jednoho hlasitého, zpívajícího organismu. Koncert byl perfektně vystavěný. Střídal nostalgii s novinkami, humor s upřímností, syrovou energií i momenty překvapivého ticha. Zvukově šlapal „Pes“ jako dobře namazaný stroj a kapela předvedla výkon, který jde daleko za běžné klubové hraní — spíš šlo o společnou oslavu, kde publikum nebylo pouhým divákem, ale plnohodnotnou součástí dění. Pokud bude celé turné pokračovat v tomhle duchu, čekají na fanoušky večery, které bude těžké zapomenout.

Autor textu, foto: Marcella Orlando

Celý fotoreport ZDE