INT3RWI3W!! se zakladatelem Engineer Records, Davidem Gamage

Engineer Records je skutečně nezávislá, alternativní nahrávací společnost z Anglie od roku 1999 kterou
založil David Gamage se zaměřením nejen na hudební nosiče ale i knižní publikace, převážně vše okolo
punku a hardcore s přesahem do indie rocku a podobných žánrů.

„Ahoj Davide, tak jak my se vlastně už dlouho známe? 15 let?“

„Ahoj Alane, řekl bych, že spolu komunikujeme a pracujeme na scéně už minimálně dvacet let. Je skvělé, když můžeme najít partnery, se kterými můžeme spolupracovat a šířit informace o alternativní hudbě a jejich poselství. Opravdu si tvé práce a pomoci vážím.“

„Kdy tě prvně napadlo že založíš Engineer records?“

„Engineer Records jsem založil v roce 1999. Předtím jsem provozoval fanzine a distro s nahrávkama. Pak jsem pracoval s pár přáteli na Scene Police Records. Hrál jsem v kapelách od roku 1990, ale dal jsem si malou pauzu, takže mi to umožnilo skutečně rozjet nahrávací společnost s využitím mnoha kontaktů, které jsem navázal na turné se svou kapelou. Zpočátku to bylo, abych pomohli dostat kapely mých přátel mezi lidi na nahrávky, a byly známější. Od té doby to celé provozuji, ale přibral jsem mnoho dalších skupin, ne jen známé a kamarády.“

„Tvé první kroky? Tvé první kapely byli vlastně které? Jaké?“

„Na prvopočátku jsem hrál v jakési proto-emo kapele jménem Rydell. Hodně jsme jezdili na turné se skvělými kapelami jako Hunter Gatherer a Hot Water Music a vybudovali jsme si poměrně dost fanoušků, takže jsem toho využil ve svůj prospěch, abych věci rozjel, vydal album Hunter Gather „Nízké standardy pro vysoké požadavky“ na CD a pak Hot Water Music / Rydell split 7.“ Po nich následovalo vydání, na kterém jsme pracovali jako první, ale trvalo to dlouho, než jsme dali dohromady skladby a kompozice kapely. Pak jsme vyšli na kompilaci kde byli známější kapely, jmenovalo se to „Firework Anatomy“ zahrnovalo skladby od Grade, Penfold, Red Animal War, Speedwell, Kevlar, San Geronimo (ex-Lifetime), A Rocket Sent To You, Crosstide, Ashen, Slowride a The Casket Lottery, které poskytly exkluzivní cover verzi skladby „Mocside“ a „Mocside“ Shud Time I Saw, My Spacecoaster, Dira, Two Weeks from Tomorrow, Five Cent Hero, Hunter Gatherer a samozřejmě Rydell, to všechno byly skvělé kapely, jak z Evropy, tak ze Spojených států, s mnoha z nich jsme pracovali na úplných vydáních po několik příštích let.“

„V současné době máš přesahy ve vydávání jak po Evropě tak USA i Kanadě. Za toto máš u mě velký obdiv.“

„Díky Alane, je to těžká práce, ale rád jsem kreativní a rád pomáhám lidem, pokud mohu. To mě drží dál. Nyní dostáváme spoustu dobrých kapel a nahrávek a docela dost slušných rukopisů knih. I když mojí první láskou je hudba a hraní v HC kapelách, už asi třicet let pracuji také ve vydavatelství a mám spoustu dobrých kontaktů, takže jsem se rozhodl s tím udělat víc. Vydali jsme přes padesát knih, většinou o punkové a hardcorové scéně nebo o kapelách v ní, a navzdory všem potížím jsme stále silní. Jak vždy říkám, pokud to chcete udělat, prostě to udělejte. To je ta punková, d.i.y undergroundová cesta.“

„Proč jsem napsal obdiv, tak je to jednoduché. V současné době je mírný návrat LP desek, což je dobře. Přesto prodejnost není taková jako v letech 1985 až 2000. To vše ještě docela šlapalo a prodejnost byla relativně velká. Přesto setrváváš. Znám opravdu hodně vydavatelství které zanikli, právě z důvodu malé prodejnosti.“

„Ha, přesně tak. není to snadné. Prodeje klesly teprve nedávno; zdá se, že všichni to mají těžké. Vrátili jsme se k mnoha vydaným vinylům, protože věříme v tento formát a lidem se líbí. Je to drahé, takže jich teď lisujeme méně, možná jen 200 nebo 300 najednou, místo 500 nebo 1000 jako kdysi. Máme CD i digitál, dokonce i pár kazet. Snažíme se podporovat kapely jakýmkoliv způsobem a pomáhat jim dosáhnout toho, co chtějí pro své muzicírování. Teoreticky totéž platí pro knihy, jejichž výroba a doprava také stojí hodně. Ne všechny jsou samozřejmě úspěšné, ale pokračujeme a děláme maximum. Spolupracujeme také s několika dobrými partnerskými labely, vždy je lepší sdílet práci a pokrytí, pokud je to možné.“

„Tys vydal i knihy, myslím tím ty jako spisovatel. Které to jsou a o čem píšeš? O punku?“

„Ano, ačkoli moje první kniha ‚Punk frakce‘ byla jen sbírkou mého starého fanzinu BHP z 90 let. Během covidu moje kapela nemohla odehrát mnoho koncertů a obecně jsem měl nějaký volný čas, což je pro mě neobvyklé. Začal jsem psát příběhy z turné, poté co se mě na to zeptali moji dva synové, od toho se to všechno vyvinulo. Moje první pořádná kniha je ‚Hardcore Heart‘ s více než 666 stranami hardcore příběhů z turné. Punk rockových vlivů a příběhů lidí a míst, které jsem na scéně potkal. Patří mezi ně hraní s Hot Water Music, Samiam, NoFX, Green Day, Leatherface, Jailcell Recipes a návštěvy míst po celé Evropě. Pak jsem nedávno napsal další masivní knihu, přes 700 stran, nazvanou ‚The Fire Still Burns‘ s podobnými anekdotami z koncertů a post-punkovými vlivnými příběhy o osmdesáti dalších kapelách, z nichž všechny jsou skvělé a zaslouží si být mnohem známější. Obě knihy jsou nabité příběhy z první ruky a představí čtenářům skutečné postavy a skvělé kapely.“

„S vydáváním knih je také trochu problém, přijde mi že lidé čtou mnohem méně než před 20 lety.“

„Nevím o tom. Před několika lety to bylo těžké a je to vždy drahé, ALE ve skutečnosti si myslím, že teď více lidí znovu čte knihy. Potřebují si odpočinout od obrazovky a digitálního světa a upřímně řečeno si také potřebují odpočinout od neustále negativního reálného světa! Navíc to nejsou jen pop-punkové děti, jsou to starší hardcore kluci, kteří jsou nyní ve věku, kdy možná chtějí slušnou knihu a vinylovou desku a mohou si to dovolit.“

„Na které kapely nejraději vzpomínáš které si vydával a proč?“

„Ouuuuu, měli jsme štěstí. Spoustu dobrých kapel s námi spolupracovalo. Vydáváme jen kapely, které nás opravdu baví, takže je mám samozřejmě rád všechny. Ale na několik jsem byl velmi hrdý. Na začátku, řekl bych Chamberlain, jsme pro ně udělali dvě skvělá alba, Speedwell, Planes Mistaken For Stars, Dead Red Sea, Hot Water Music, Crosstide, Elemae, Kover, Junior Achiever, Flyswatter, Kyoto Drive, The Satellite Year (nyní se reformuje!), Her Only Presence, Sirens & Shelter, je toho tolik. A v poslední době mě uchvátily Sleave, Kid You Not, Fat Heaven, Tired Radio, Rites, Bear Away, Rad Owl, Neckscars, Raincheck a Oh The Humanity! Naše nejnovější nahrávky jsou pro Zero Again, úžasnou britskou punkovou kapelu, a split LP pro Weekend Cigarettes a Verse, Chorus, Inferno. Dvě neuvěřitelné italské melodické post-punkové kapely. Také nás čekají další dobroty. Vždy jsem nadšený z našeho nejnovějšího vydání.“

„Kolik titulů máš vydaných od roku 1999?“

„Naše další katalogové číslo bude IGN444. Vydali jsme více než 400 titulů a stále pokračujeme. Jsem žrout trestů. Uděláme si čas na to, abychom pomohli i dalším labelům, takže mnoho z těchto vydání jsou společné produkce co-label. To je podle mě dobrá věc. (Naše vydavatelství knih také překonalo padesát vydaných knih, takže ani to není špatné, za zhruba šest let).“

„Máš nějaké humorné, vtipné zážitky o které by ses chtěl podělit?“

„Mnoho, mohli bychom tu být celou noc. Celá věc o kapelách, zvláště když jsou na turné, je to, že se vám dostává kreativního kamarádství. Mnoho lidí z alternativní scény jsou skutečné postavy. Promotéři, fanoušci, ziny, nejen kapely. Dělají HC tím, čím je, ať jste kdekoli. Existuje tolik příběhů a to je to, o čem jsem ty knihy skutečně napsal. Není to však všechno dobré, samozřejmě se objevilo i několik nočních můr. První americké turné mé kapely bylo zničeno katastrofou z 11. září, protože začalo o dva dny později po celém východním pobřeží. Jsou tam opilecké dovádění, špatní promotéři, rvačky, hádky. Dobré i špatné časy. Měl jsem spoustu nahrávek, kde jsme prodělali peníze, to je srovnatelné, ale také některé kapely, které z toho nebyly vůbec cool. Prostě vezmete hrubé s hladkým.“

„Koho v brzké době budeš vydávat? Knihy i alba? A jak jsi k nim přišel?“

„No, moje poslední / aktuální kniha je ‚The Fire Still Burns‘, pokračování ‚A Hardcore Heart‘, jak jsem zmínil. Moje poslední deska, na které jsem pomáhal psát a hrát na kytaru, byl The Atlantic Union Project ‚3482 Miles‘ a jsem na oba projekty velmi hrdý. To je moje kapela Come The Spring, ale s novým zpěvákem. Když se podíváme na nové věci, které vydáme, pracujeme na deskách s Zero Again, Weekend Cigarettes, Verse Chorus Inferno, Abermals, Calathea, Datura, Low Standards High Fives, Barking Poets a Neckscars. Pracujeme také na nových knihách o UK Subs, Propagandhi, Discharge a různých místních hardcore kapelách. Jsme zaneprázdněni. Nikdy není nudný okamžik. Nic takového jako volný čas. Prostě to udělej!“

„Díky za rozhovor, kdo by chtěl cokoliv od Davida lze kouknout na jeho stránky, je tam toho požehnaně.“

Autor: Alan Rohan