Sleave z Richmondu hrající alternative emo alt-punk v letošním roce 2024 vydali své druhé dlouhohrající album. Jejich vznik se datuje na rok 2016. Samotný název novinky How To Get Over by měl mluvit sám za sebe. A opět vydání se zhostilo několik vydavatelství v Evropě i v USA.
„Ahoj bando.“
„Ahoj Alane, děkujeme za rozhovor! Zde Julien Robert, jsem bubeník skupiny Sleave. „How To Get Over“ toto dílo mluví samo za sebe, jak ho vnímáte vy? Čtenáři tohoto článku…“
„Album How To Get Over vychází od předešlého alba za jak dlouhou dobu? A vydání u vícero vydavatelství, máte z toho dobrý pocit?“
„„How To Get Over“ vyšlo asi 5 let po našem prvním albu „Don’t Expect Anything“, což je trochu šílené, když o tom přemýšlím. DEA (zábavná zkratka ne?), oslovila mnohem více lidí, než jsme čekali, a upřímně jsme nebyli připraveni na to, co dělat dál. Druhé jsme začali dělat další kroky poté, co jsme měli středně úspěšné album COVID. Přes covid jsme napsali a nahráli „How To Get Over“, čekali jsme 3 roky, než jsme jej vydali. Je zvláštní vydávat toto album teď, když bylo reprezentativní kde jsme v té době byli, život se posunul dál, stejně jako naše hraní, ale HTGO je tak trochu časová schránka do zvláštní doby v naší historii pro kapely i pro lidi. Práce s vydavatelstvím – Sell the Heart (USA), Engineer Records (UK), Gunner Records (Německo), Sleepy Dog (Francie) a Fuck it All (Brazílie) byla opravdu naplňující zkušenost. Vyžadovalo to hodně organizace, pokud si dokážete představit, ale všichni nás neuvěřitelně podporovali a jsme vděční, že jsme měli příležitost s nimi pracovat.“
„Před 5 lety jsem už o vás psal, je to dávno. Ušli jste poměrně dlouhou cestu. Řekněte vývoj, pokračování do současnosti.“
„Už je to dlouho! Řekl bych, že jsme všichni hudebně vyrostli a máme co říct víc než tenkrát. Časem a životními zkušenostmi jsme se vyvinuli jak lidé, tedy jako hudebníci a stále se snažíme dostat naši tvorbu co nejvíce k posluchačům. Nejnaplňující věcí je, aby se naše hudba spojila s lidmi. Dalším velkým pokrokem je změna člena, náš drahý přítel Danny Salinas se přesunul k jiné kapele. Po jeho odchodu jsme do kapely přivítali Oliviera Charlase na sólovou kytaru. Je to neuvěřitelný hudebník, skvělý člověk a má možná nejsušší smysl pro humor mimo Spojené království. Také jeho pes Brisket je roztomilý jako pokakánek.“
„Jsi schopen napsat 5 kapel od kterých jste se na svém začátku odrazili?“
„Abych byl upřímný, úplně nerozumím tomu, co myslíš tím „odražení“, jestli tím myslíš, že jsme se inspirovali. Co se inspirace týče, všichni jsme byli inspirováni velmi odlišnými umělci. Jako kapela jsme se hodně inspirovali z Titlefight, Basement a The Menzinger. Charlie, náš zpěvák a skladatel, byl inspirován Third Eye Blind a hodně mého raného bubnování bylo inspirováno britským post-punkem a novou vlnou.“
„Jak dlouho jste se věnovali práci na How To Get Over, a je to výhradně vaše tvorba, nebo jste měli někoho kdo vám s tím pomáhal? Na albu máte i hosty?“
„„How To Get Over“ bylo napsáno rychle, ale chvíli trvalo, než spatřilo světlo světa. Pronajali jsme si chatku v the sleepy mountains (Virginie) a během 3 dnů jsme napsali celé album. Bylo to krásné a zvláštní prostředí napsat album se spoustou nuancí. Byl to čistě náš výtvor, ale hodně nám pomáhal náš drahý přítel Pedro Aida, který produkoval, nahrával, mixoval a konstruoval všechna naše alba. Měli jsme hostující vokály od Dannyho Salinase (náš starý kytarista), Case Grahama (velmi talentovaný umělec z Richmondu), Maddison Turner (další neuvěřitelný umělec) a našeho nejstaršího fanouška a bestii (maskota) kapely Marca Dumase.“
„Než album vyšlo. Vy jste vypustili mezi lidi nějaké ochutnávky a video klip Birthday. Výsledky očekávání?“
„Když jsme vydali video k the Birthday, po kterém následovala videa – Clean a Our Golden Rule, chtěli jsme vytvořit různé styly videí, které by reprezentovaly naši hudbu. Vydávání videí k singlům je v našem hudebním žánru tradicí a upřímně si nemyslím, že to má takovou váhu jako dřív. Tím je hudba uměleckou formou, která zachycuje hodně emocí. Hledání umělců, kteří dokážou vytvořit vizuální reprezentace pro poslechový zážitek, je opravdu zábavný a naplňující proces. Pokud je něco zábavné, tak ohlédnout se zpět, kde jsme byli v určitém okamžiku tvoření. Prostě vývoj.“
„Jak se vám v současné době hraje v USA?“
„Asi takhle. Spousta kapel je v USA stále celoročně na turné. USA jsou plné rockových kapel a spousta z nich je neustále na cestách. Mezi námi čtyřmi není moc času na dovolenou, kterou bychom mohli věnovat turné, takže jsme se za ta léta toho projeli hodně. Snažili jsme se být kreativní, abychom oslovili co nejvíce lidí a přitom jsme se nevzdali naší práci. Což na nepřetržitém turné moc nejde. Je velmi těžké to udělat jako moderní kapela, bez konzistentního proudu show, ať už je vaše hudba jakkoli dobrá.“
„Co Evropa. Už jste si zahráli mimo USA?“
„V Evropě máme skvělou fanouškovskou základnu, za kterou jsme ještě neměli příležitost přijet. Totéž platí pro Argentinu a Brazílii; v těchto zemích máme tolik fanoušků, ale ještě jsme si neudělali čas se tam podívat. Pokud jde o hraní mimo USA, absolvovali jsme turné po Indii měsíc před uzamčením – COVID. Jakmile se svět začal otevírat, vydali jsme se na turné po Kanadě. Absolutním snem je dostat se do Evropy… snad brzy.“
„Ve zkratce. Popiš nám skladby a oč jde v textech jednotlivých skladeb. Co jste tím mysleli?“
„Než se do toho pustíme, je hudba, stejně jako každé umění, neuvěřitelně subjektivní. Každý člen kapely má svůj vlastní pohled na písně, stejně jako každý, kdo si udělá čas na jejich poslech; názor každého člověka je jiný. To je na tvorbě hudby krásné, naše interpretace je platná pro každého posluchače. Takže toto jsou moje popisy písní a nemusí nutně reprezentovat názory ostatních členů kapely.
Intro – Tato skladba byla dělána hned od začátku jako otevírák alba. Jakmile se dostanete přes úvodní ukázku, kapela se zřítí s pocitem finality, přestože je to první skladba, kterou na albu slyšíte. Tato píseň představuje probuzení do podivného dne a uvědomění si, že veškeré vaše úsilí bylo marné a nikam nevedlo. Dívat se kolem sebe a uvědomovat si, jak absurdní může být život a jak slabě držíme čas. I když jsou všechny tyto pocity zoufalství a marnosti platné, mohou existovat i vedle naděje a odolnost. Tato píseň udává tón pro album, které zpochybňuje spoustu věcí, které považujeme za samozřejmé, a zároveň ukazuje lásku k této podivné existenci.
Birthday – Náš hlavní singl je o čase. Je to vhodné téma, protože skladba se vymyká normálnímu tempu a pocitu, který běžně používáme u tvorby Sleave. Píseň představuje to, co s přibývajícím věkem představují narozeniny, téměř šokující připomínku toho, jak rychle čas letí a jak málo se ve skutečnosti mění. Cítíte se těžkopádně, líně, a pak vás zasáhne, když to nejméně tušíte.
Canary – Vždy jsme tuto píseň viděli jako naši rockovou hymnu „Foo Fighters“ haha. Osobně jsem chtěl přesvědčivé a přímé bicí intro a skladbu, která se kolem toho vytvořila. Toto je skladba odolnosti. Téma Canary v uhelném dole, který je signálem, když hrozí nebezpečí, je výstižné. Navzdory nebezpečím života odmítat dovolit, aby vás definoval.
Dead Friends, the Needle and the Damage Done – Tohle je Charlieho a má oblíbená. Tato píseň mi připomíná mou matku, komplikovanou ženu, která náhle zemřela před několika lety. Ona, stejně jako témata této písně, měla tolik potenciálu, ale život se neustále odehrával a nakonec vedl k místu, kde se v zrcadle sotva poznala. Je to píseň o naději, je to píseň o ztrátě, je to píseň o americkém duchu nebo o tom, co z něj zbylo.
Still – Toto je první mezihra, kterou jsme kdy napsali. Pro mě to vyvolává nostalgický americký pocit, který se trápí před případným vydáním Clean, naší další hymnické skladby.
Clean – Další píseň o odolnosti, znovu vstání, když vás někdo srazí k zami, o tom, že jste sami sebou, navzdory tomu, co od vás kultura, rodina nebo přátelé očekávají. Vždy jsme na tomto albu chtěli hostující vokály a původně jsme chtěli mít Lauru Jane Grace, charismatickou postavu, která neslevuje ze svých hodnot a stojí za tím, v co věříte. Maddison Turner skončila jako vokály a ona se k tomu perfektně hodila. Vhodná náhrada za Lauru. Maddison je laskavá, autentická osoba, která je nestydatě autentická a ve svém životě prokázala spoustu odvahy a odolnosti. Navzdory tichému vystupování ožívá, když zpívá a ukazuje sílu, kterou všichni máme hluboko v sobě.
Our Golden Rule – Achchchch, píseň o vztazích… není to nový koncept, o kterém se dá napsat skladba, neuvěřitelně příbuzný. Tato píseň ve mně vyvolává spoustu emocí. Je to připomínka nevyřčených pravidel, která můžeme vytvořit ve vztazích, a příběhů, které se formují a formují v průběhu času, když nekomunikujeme s našimi partnery. Je to píseň o lásce, kterou můžeme cítit k člověku a zároveň si uvědomovat, že jsme nešťastní. Je tu pocit celistvosti. Je to píseň o lásce, smutku, hněvu, zášti i vděčnosti, které zabírají stejný prostor. Upřímnost, přijetí, být člověkem.
Instead – Tato píseň je o závislosti a mentálních smyčkách, ve kterých můžeme uvíznout, když jsme závislí na fetu. Tato píseň mi připadá kruhová, když jsem psal bicí, intuitivně vycházelo to, co mi připadalo jako velmi kulaté výplně, které kolovaly kolem bicí sady. Nebylo to úmyslné, ale při zpětném pohledu mi to připadá velmi reprezentativní pro závislost, vzorec překonání, než znovu upadnete. Jde o to, že vždy existuje šance dostat se z koloběhu.
Go Lightly – Toto je milostná píseň. Je to o tom, že nikdy neočekáváte, že se s někým usadíte, ale když ho poznáte, uvědomíte si, že bez něj nemůžete strávit život. Jde o to uvědomit si, že příběh, který jste si celý život vyprávěli, vás už nemusí definovat, zvláště pokud vám brání být šťastní.
Getting Through – A nyní jsme na konci naší cesty. Po všech výzvách, po všem boji, po chvílích smutku, nejistoty a žalu se jednoho dne probudíte a uvědomíte si, že jste v pořádku. Kdybyste jen mohli říct svému minulému já, že by byli v pořádku uprostřed náročného zážitku. Skutečností však je, že bez boje nemůžete být v pořádku. Píseň začíná brutálně a přímočaře, pak znatelně odlehčuje, jak pokračuje. Je to píseň o naději, uvědomění si své hodnoty a co je nejdůležitější, uvědomění si, že život stojí za to žít. Máš toho dost, zasloužíš si naplňující život, teď ho jdi žít.“
„Díky za rozhovor, a snad možná, pokud bude příznivá doba, uvidíme se v Evropě někde na festivale.“
„Rádi bychom toto realizovali, na vaši výzvu jedeme směr Evropa!“
Autor: Alan Rohan
https://sleaverva.bandcamp.com
