INT3RWI3W!! s R.C. Sullivan
R.C. Sullivan jsou punkrocková kapela s hardcore vlivy z Groningenu a Leeuwardenu, nebo abych to zjednodušil: severní část Nizozemí. V nedávné době vydali své další EP s názvem Masquerade 7, svou cestu vydávání skladeb mají nastavenou formou singlů, nebo krátkostopých nosičů. Toto EP vyšlo v kooperaci několika vydavatelství, a já tím děkuji nejen kapele, ale i Engineer records.
„Zdravím do země tulipánů.“
„Nezapomeňte na sýr a větrné mlýny. A dřeváky. Zdravíme Plzeň.“
„Vy jste vznikli v roce 2012? Vydali jste se cestou vydávání singlů a mini alb (EP)?“
„Je proto několik důvodů, všechny jsou stejně špatné. Kapela se v průběhu let vyvíjela. V našich raných letech jsme prodělali určité změny v naší sestavě (zpěvák, bubeník, baskytarista) a s těmito změnami přišel i posun v žánru, od hardcoru více k punkrockové stránce. Netrpělivost, krátkodobé plánování, okamžité uspokojení, abychom jmenovali některé další. Vždy jsme chtěli vydat naše nejnovější a nejlepší skladby hned. Protože jsme všichni pracující muži s rodinami, nejsme nejproduktivnější. Myslím, že by nám trvalo tak dva roky, než bychom napsali a nahráli celé album. A v dnešní době se streamovacími službami můžete vidět, co lidé poslouchají. Většina posluchačů si poslechne jednu nebo dvě písničky a jde se dál. Singly se zdají být dobrou volbou s moderní dobou pozornosti. Upřímně řečeno, pokud tomu stále věříte, právě na dlohohrající nahrávce pracujeme.“
„Ohledně vaší tvorby. Kam by jste ji tedy přesně zařadili? Kombinace stylů?“
„Těžko o sobě říkat tyto věci, ale určitě se nacházíme v linii velkých hudebníků: Rolling Stones a Jimmyho Hendrixe. Ne, upřímně řečeno, rádi si myslíme, že kombinujeme to nejlepší z (skate)punku a hardcore éry devadesátých let (jak nejlépe umíme). Kapely jako 88 Fingers Louie a As friends Rust jsou skvělými příklady kapel, které nás ovlivnily a stále nás inspirují. Snažíme se trochu vyčnívat hudebně i textově. Takže v písničkách máme spoustu variací a malých detailů. Necháváme trochu prostoru pro interpretaci.“
„V letošním roce vyšel 4 skladbový nosič s názvem Masquerade 7. Podílelo se na vydání více labelů. To byl záměr? Nebo jste se s nimi domluvili sami? A nebo se labely mezi sebou propojili? Co Engineer records – David?“
„S vydavateli jsme mluvili sami. DIY, dokud nezemřeme! Usoudili jsme, že jsme nahráli pár opravdu skvělých skladeb a ocenili bychom jakoukoli pomoc s jejich šířením. Byli jsme opravdu rádi, že jsme našli tři labely, které nám pomohly, takže díky Davidovi (Engineer Records (UK)), Gert Jan (The Shield (NL)) a Christianovi (Dr. Skap Records (DE)) jsme mohli vydat naše EP. Tihle kluci dělají scénu a udržují kapely a hudbu naživu. Spojte se s nimi. Na jejich labelech je spousta dalších skvělých kapel a nahrávek!“
„Na nosiči jak jsem psal jsou 4 skladby. Můžete nám je ve zkratce přiblížit o čem vše je? I hudební stránku, pokud možno.“
„Řekl bych, že je celkem jasné, že tohle EP je o tom, že život někdy není tak skvělý. Naše texty, všechny napsané naším zpěvákem, se obvykle zaměřují co teď je. Jsou o člověku v jeho prostředí. Spousta kapel se dost vyjadřuje například k politice nebo stavu světa. Rádi se více zaměřujeme na to, jak tento svět ovlivňuje jednotlivce. Moderní společnost nám dává mnoho ctností, jako je individuální svoboda. Nevýhodou je, že se se spoustou sraček musíte vypořádat sami. Rádi bychom ponechali určitý prostor pro interpretaci posluchačům, ale musím říci, že současná doba, jakkoli temná je, má svůj odraz na toto téma v našich textech. Hluboké věci. Rádi píšeme písničky, které považujeme za zajímavé, i když je posloucháte desetkrát. Spousta malých detailů, na kterých záleží a dávají písním vyniknout. Na tomto E.P.. Udělali jsme struktury jednoduché a více chytlavé. Rozhodně chytlavější než předchozí práce. Písně jsou lépe rozpoznatelné, ale stále vynikají. Samozřejmě hlavními ingrediencemi jsou rychlé beaty, melodické kytary a tu a tam malá špinavá nota.“
„Jak se vám hraje v Nizozemí? A mimo Nizozemí (Holandsko) jste už byli?“
„Nizozemsko má spoustu skvělých míst a kapel, se kterými můžete hrát. Nějaký čas to trvalo, ale vypadá to, že v tuto chvíli vstává mladší generace. Mladí lidé jsou opět na živou pro hlasitou kytarovou hudbu. Wich je skvělý, protože tu nebudeme věčně. Už taky nejsme nejmladší. Určitě si ale můžete všimnout, že lidé opět vycházejí do malých barů a klubů, aby viděli hrát kapely. Na druhou stranu během celé pandemie i po ní mnoho míst zavřelo své dveře nadobro. Nepomohly ani vlády, které v podstatě celou kulturu vykreslují jako „levicové koníčky“, a přitom snižovaly rozpočty jakékoli dotace, aby pomohly udržet kluby. Takže i když stále nacházíme místa na hraní, je to někdy dřina. Jje mnohem víckapel, než je míst, kde se dá hrát. Hrát mimo Nizozemsko je ta nejlepší věc. Jsme v tak malé zemi, takže se během pár hodin dostaneme prakticky kamkoli. Hráli jsme v Dánsku, České republice, Polsku a Německu. Pokud jedeme ze země, vždy se snažíme udělat si z ní malé víkendové turné. Na pár dní půjčíme dodávku z půjčovny a v pondělí jsme zpátky v kanceláři. Samotné vjemy vždy stojí za utrpení.“
„Dělají ještě Anarcrust v Dordrechtu festival? Před 20 lety jsme tam jezdili.“
„Haha, to se budete muset zeptat jich. Je tu spousta festivalů se skvělými punk/hc kapelami. Nikdy mě však nebavil festival v Dortrechtu.“
„Dostali jste se někdy hrát do Čech, nebo na Slovensko? A znáte nějakou skupinu z těchto dvou zemí?“
„Jednou jsme hráli v České republice. Nemůžu říct, že jsme tam potkali jiné kapely. Krátký příběh o době, kdy jsme tam byli: Dostali jsme se na místo, nemohlo mít víc než pár metrů čtverečních. Zaměstnanci nevěděli, že přijedeme. Majitel (a booker) se objevil pozdě a ještě musel opravit PA. Museli jsme pomoci uklidit místnost v zadní části baru, kde jsme si mohli dát naši zadní linii a hrát naši show. Objevili se tři lidé (protože náhodou prošli kolem baru) a nakonec jsme spali na podlaze v kuchyni, kde nás druhý den ráno našla přítelkyně a malá dcera, aniž by věděly, že tam budeme. Bylo to před lety, ale stále o té noci mluvíme. Samozřejmě bychom rádi znovu navštívili a zjistili, zda dokážeme tu noc překonat.“
„Pokud by jste měli vyjmenovat top 5 kapel které se odráží ve vaší tvorbě, jaké to jsou?“
„I když tyto vlivy možná neslyšíte přímo a pět nejlepších je jako požádat nás, abychom pojmenovali naše oblíbené dítě: As Friends Rust, 88 Fingers Louie, Bane, American Nightmare, Propagandhi a (number six) The National. I když se zeptáte ostatních členů kapely, pravděpodobně dostanete jiný seznam. Vím, že alespoň jeden by nejmenoval The National.“
„Masquerade 7 / po poslechu bych řekl že je mírně jiné než vaše předešlá tvorba. Přijde mi více zpěvné, s hodně prvky emo hardcore tvrdšího ražení, tak jak tomu bylo na první polovině devadesátých let. I kytarově více vyhrávek slyším.“
„Řekl bych, že máte pravdu: naše dřívější tvorba byla více orientovaná na kytaru a nenechávala dostatek prostoru pro ty slavíkové vokály. Takže jsme udělali tyto písně trochu otevřenější ve struktuře a nevyplňovali každou vteřinu kytarovou nudlí. Myslím, že výsledkem jsou koherentnější písně, kde zpěv a kytara více vyniknou, protože je tam větší kontrast.“
„Jak tuto změnu přijali fanoušci R.C. Sullivan?“
„Dostali jsme velmi pozitivní odezvu. Toto EP má mnohem více přehrání než kterékoli z našich jiných skladeb. Také nám to přineslo několik skvělých koncertů a pozornost lidí v hudbě. To nás silně motivuje, abychom se drželi tohoto směru.“
„Do budoucna, nepřemýšlíte dát všechny skladby co máte na jeden nosič? Long CD, double LP?“
„Kdo ví, co přinese budoucnost. Plánujeme vydat dlouhohrající album. Nejsem si ale jistý double LP. Možná bychom mohli udělat album ‚Best Of‘? Skutečně jsme začali pracovat na novém materiálu s tím, že naše další vydání bude v plné délce. Každopádně většina posluchačů je v těchto dnech na streamovacích platformách. Kromě toho budeme pravděpodobně dál vydávat skladby na vinylech.“
„Nějakou zajímavost pro posluchače připravujete? Pro vaše fanoušky?“
„Budeme hrát spoustu koncertů. Doufám, že letos v zimě uděláme víkendové turné. Doufejme, že se setkáme s novými lidmi a kapelami a dostaneme naši hudbu ven.“
„Díky za rozhovor, a pokud se zadaří, v roce 2025 bychom vás mohli snad vidět i v Čechách, nebo na Slovensku, na nějakém festivale.“
„Děkuji! Bylo bychom rádi! Nesmrtelnými slovy Wayna Campbella: „pokud si je zarezervujete, přijdou“.“
Odpovídal Edo Slump (kytarista)
Autor: Alan Rohan
