Ahoj, zdravím vás znovu po roce! Je skvělé vidět, že festival South of Heaven Open Air dál roste a posouvá se dopředu. Loni jsme si povídali o začátcích a vizi – dnes se pojďme podívat, kam jste se za ten rok posunuli.
„Zdravím. Jaký je to pocit být opět ve finální fázi příprav? Přichází spíš stres, nebo nadšení?“
Ota – „Ahoj. Spíš stressss jak se to blíží, neustále jsou věci na které nesmíš zapomenout udělat a čas letí neúprosně…“
Alan – „Zdravím, ano tak nějak, ale dáváme to.“
„Loni jste mluvili o tom, že chcete každý ročník něčím posunout. Co jste letos změnili nebo zlepšili?“
Ota – „Jo, jisté posunutí je dramaturgicky, víc kapel ze zahraničí z toho plynoucí nutnost vyšperkovat zázemí. Pro fanoušky jsme vloni udělali výběh kapelám, ať je na ně pěkně vidět, led obrazovku jsme taky měli vloni poprvé, nějaký plán je, ale nebudu ho prozrazovat, ne že by to bylo tajné, ale nikdy nevíš co se změní, takže tak 😊“
Alan – „Tak jak řekl Ota, ono se může vše změnit. Minimálně bude zmrzlina, a to je také top.“
„Jaký moment z loňska vám utkvěl nejvíc v paměti – ať už pozitivní, nebo krizový?“
Ota – „Nemusel zasahovat žádný zdravotník k ničemu vážnému, pivo nedošlo, počasí ok a na drobnosti sere pes 😊“
Alan – „Krizového nebylo nic. Takže super. No a moment, spíše lehké pochlapení. Radost mi udělali stálý fanoušci našeho festivalu South of Heaven kteří jezdí pravidelně od prvního ročníku. Dále jsem měl radost že dorazili i příznivci ze Slovenska kteří také jezdí už pravidelně. A pár Německých návštěvníků, takže jsem byl spokojen.“
„Letos jste přivezli silná jména ze zahraničí. Jak složité bylo je dostat do Zbytin?“
Ota – „Ve Zbytinách by chtěl hrát každý 😊 Festival už se zapsal do podvědomí kapel, ozývají se samy, nebo jejich zástupci. Takže tohle je celkem napohodu.“
Alan – „Spíš je problém vybrat z XY kapel koho vezmem. Když to přeženu, ale jen minimálně, napsalo 500 kapel a z toho vyber. Z drtivé většiny kapely vycházejí s dobrými požadavky, takže vybrat je občas trochu těžké.“
„Dramaturgie působí vyváženě – je za tím záměr, nebo intuice?“
Ota – „Vyváženě je relativní, chceme ať není program stereotipní, ale stejně se netrefíš do vkusu všech, takže je to stavěné tak, aby byla zajímavá stylová rozmanitost, ale intuice v tom má jistě svou roli.“
Alan – „No I loni pár lidí přišlo se zeptat, proč jste brali tyhle a ne tyto. V tomhle se nezavděčíš. Ale výběr je řekněme pečlivý.“
„Lom je krásný, ale náročný prostor. Co jste letos udělali pro větší komfort návštěvníků?“
Ota – „O návštěvníky je postaráno dobře, máme dostatek místa na sezení pod stany, dostatek místa na place před podiem, kempování, parkování zdarma. Kluci a holky u výčepů a jídla stíhají, je to festival pod širým nebem se vším co k němu náleží.“
Alan – „Nemá smysl dělat X zbytečných věcí. Mají se kde I umýt. Toalet je dostatek atd ….. Takže konfort je od začátku co festival pořádáme.“
„Jak řešíte bezpečnost i technické zázemí, aby všechno klapalo i při větším počtu lidí?“
Ota – „Předchozí ročníky byly v pohodě, tudíž vycházíme z této zkušenosti, každý problém lze vyřešit, nikdo nemusí mít obavu. O bezpečnost se stará bezpečnostní agentura o případný zdravotní problém profesionální zdravotní služba.“
Alan – „Ono větší počet lidí, takhle. Lom je velký, pojme docela velkou kapacitu, takže zatím se o toto nebojíme.“
„Festival má hodně přátelskou atmosféru. Jak ji udržujete i s tím, jak roste návštěvnost?“
Ota – „Jsme přátelský festival a každý nový návštěvník zapadne, jelikož není problémů tam, kde nikdo nedělá problémy.“
Alan – „Ano South of Heaven jsi pojmenoval správně. Nejsme festivalem orthodoxním, nebo rodinným ale přátelským.“
„Překvapila vás nějaká reakce nebo moment ze strany fanoušků nebo kapel?“
Ota – „Určité překvapení je, když se dozvíš, jak o nás mluví zahraniční kapely venku, myslím v dobrém slova smyslu. To potěší.“
Alan – „No nejen venku, ale I v Čechách. Pravda že se vyjadřují zahraniční kapely že patříme mezi top. To potěší. Ono proč, zázemí pro kapely je velké, postaráno je o ně dobře – místo perfektní atd atd, takže pak na sociálních sítí když se venku objevuje South of Heaven napsáno, jo super.“
„Kam byste chtěli South of Heaven posunout v příštích letech?“
Ota – „Zajímavý dotaz. Festival neděláme pro peníze. Děláme ho pro kapely a pro fanoušky. Všechno něco stojí, tudíž stále bychom potřebovali o nějaké procento vice lidí v areálu. Každopádně to nechceme přepálit, ať zůstane prostorový komfort, který máme. Posunutí necháme na přirozené evoluci, která se sama manifestuje.“
Alan – „Několikráte jsem to říkal. Za mě bych uvítal dvě pódia, ale je to vše o penězích a ne malých. Bodlo by pár dalších sponzorů, I pro ně děláme – zviditelnění reklamy atd… .“
„Co byste letos chtěli, aby si lidé odvezli domů – kromě zážitků a možná i bolavého krku?“
Ota – „Aby přijeli příště, je fajn mít spoustu těchle prima kámošů kolem sebe.“
Alan – „Ano aby tvořili kamarádství. To určitě.“
„Děkuji za rozhovor“
„Díky za pokec.“
Autor: Mates Brush Schtetina