Snad není pochyb. že by někdo skupinu Precedens neznal, alespoň z doslechu. Na hudební scéně je 40 let. Tak jsme si je pozvali i k nám na festival South of Heaven. Dofáme že jsme vás tím potěšili. My se na tuto stálici tuzemské rockové scény velice těšíme. A zde přinášíme odlehčený rozhovor.
„Tak tedy Heavy odlehčeně – moc se těšíme a věřím, že jsme natolik s novým obsazení skvělých, o generaci mladších, muzikantů natolik přitvrdili, že to vzájemně dáme s radostí a nebesky Heaven.“
„Ahoj bando. Kdy jste se dozvěděli o tomto festivale?“
„No, díky vašemu laskavému pozvání. Přiznám se, že historii fesťáku neznám a o to větší je to výzva. Když vidím tu plejádu kapel tak přemýšlím, zda bychom se neměli pro ten večer přejmenovat na Precedenss. V každém případě se moooc těšíme a věřím, že si radost předáme vzájemně!“
„Když jste se o festu dozvěděli, koukli jste i na předešlé ročníky? Nebo South of Heaven mapujete déle?“
„Ano, neuvěřitelná práce a dramaturgie – skwělé! Ne, že bych znal každou z těch kapel, ale alespoň budeme mít příležitost je slyšet a vidět! To je na fesťácích taky dobrá terapie.“
„Tuto otázku pokládám pokaždé, u každého ročníku, tak ji položím i vám. Už jste hráli někdy v lomu Co na to říkáte?“
„Hráli jsme na mnoha místech, ale myslím, že v lomu to bude poprvé! Bude to takový bod lomu. (smích)“
„Prozraďte nějaké zajímavé místa kde jste si už zahráli koncert, nebo festival. Třeba vlak, letadlo, loď, strž…..?“
„Jednou jsme hráli (ještě v jiné sestavě) pro kamarády v Mikulově, ve stodole jednoho z nich. Nad podiem byl prostor s podivuhodnými krámy z nichž nejvíc nás zaujaly staré sáňky – byl to tak malý prostor, že jsme na ně dosáhli. Byl to trochu bizár – pak začalo lejt a my jsme šli lejt do krčmy… (smích) No, a mnohokrát jsme zas hráli na tak velkých podiích, že jsem na své spoluhráče pomalu ani nedohlédl.“
„Co u vás nového, zajímavého? Album, změna v sestavě atd ….?“
„Zásadní změny v obsazení nastaly před dvěma roky. Postu zpěvačky se ujala Daniela Langrová a kromě mého klávesového souputníka Pavla Nedomy se kapela přeobsadila mládeží kolem čtyřiceti let. Někteří nebyli na světě, když jsem se Saharou Hedlem kapelu zakládal… Na albu pracujeme a věřím, že vyjde v příštím roce. Písničky přibývají k radosti celého kolektivu. Máme hotovy tak dvě třetiny. Je to chvílemi dost ostrej rock překvapivě. Myslím, že s novým obsazením přišla nečekaná energie.“
„Na South of Heaven přivezete co? Myšleno v repertoáru? A nebo i pokud s sebou povezete nějaké překvapení, ven s tím.“
„Možná pro mnohé budou překvapivé nové aranže starších věcí a písně s toho připravovaného alba, které jsou poměrně ostré. Ale uslyšíte i Soumrak bohů, Dobu ledovou a třeba Berlínskou zeď – žádné strachy!“
„Co děláte když nehrajete?“
„Jsem vystudovaný malíř – takže v podstatě každý den v ateliéru. V současné době probíhají čtyři výstavy společné a jedna samostatná bude mít vernisáž 19.června a potrvá do 25. srpna. Ta je v Hradci Králové v galerii krásného funkcionalistickém kostela sv, Ambrože. Mám obě své profese na plný úvazek! Jsem blíženec – takže trochu paranoia.“
„Bylo by něco, co na sebe prásknete, a nikde jinde jste to ještě neřekli, nebo nenapsali?“
„To je na knihu, ale ta by v každém případě měla vyjít až po mé smrti pro jistotu! (smích)“
„Na co (nač), nebo na koho se na festivale South of Heaven nejvíce těšíte?“
„Na Tebe, na sebe, na všechny muzikanty i posluchače. Řekl jsem to hezky?!“
„Díky za rozhovor pro nás a pro návštěvníky festivalu South of Heaven. Uvidíme se na pódiu. Se mnou určitě, já jsem ten co to vše uvádí a v čas vás z pódia vyžene kvůli prostoru pro další kapelu.“
Autor: Alan Rohan