nejen o knize Anarcho-Punk Music and Resistance in London 1977-1988
Anarcho-Punk: Music and Resistance in London 1977-1988 od David Insurrection je destilací tříleté
práce. Je to příběh často přehlížené scény. Anarcho-punk v 80. letech skutečně otřásl pódiem.
„Ahoj Davide. Takže jsi zpět ve Skotsku, nemáš nutkání se vrátit do Londýna?“
„Zdravím, stále. Do Skotska a Aberdeenu jsem se vrátil v roce 1997. Nikdy jsem však neztratil chuť se přestěhovat zpět do Londýna. Moje žena (která vyrostla v Londýně) nechtěla. Život ve Skotsku si užívá až příliš, než aby se vrátila.“
„Říkáš / píšeš že tě k anarcho-punku přivedli Crass. Není to tím že jsou hodně velcí. Nebyli to i další kapely? Třeba Dirt, SubHumans a podobně?“
„Mám rád DIRT, Conflict, Flux of Pink Indians a Subhumans, Crass byli speciální. Oni ovlivnily můj život, opravdu hodně. Dotkli se každého aspektu mého života a postavili mě na novou kolej života. Nebýt jich, nebyl bych tím, kým jsem dnes.“
„Vím(e) jen docela málo o tvých začátcích. Hlavně o vydávání časopisů. Tady bys mohl vypsat cos vydával a o čem to bylo. I roky existence.“
„Vydával / dělal jsem dva anarchopunkové fanziny – Incendiary (1988-1989) a Insurrection (1990). Obsahovaly rozhovory (s Oi Polloi, Instigators, Culture Shock, Life Cycle, Chumbawamba a Political Asylum), články a recenze.“
„Nechtěl jsi založit vlastní skupinu?“
„Jakmile jsem se vrátil do Skotska, dal jsem dohromady dvě kapely – 1998-2000 a 2008-2010. Upřednostňovali jsme více crust punkový zvuk, hráli jsme napříč Skotskem docela často.“
„Při pobytu v Londýně, jsi měl nutkání napsat knihu, tak aby se více mezi lidi dostali informace co vlastně je anarcho-punk?“
„Poprvé jsem přemýšlel o napsání knihy v roce 1992. Byl jsem ohromen, proč ji o anarchopunku nenapsal nikdo jiný. Až v roce 2021, kdy jsem začal pro zábavu navštěvovat historické anarcho lokality, mi myšlenka napsat knihu na toto téma přinesla ovoce. Za to vděčím Pete Fenderovi (Omega Tribe and Rubella Ballet).“
„Anarcho-Punk Music and Resistance in London 1977-1988 / o čem konkrétně to celé je? Nebo jde o průřez jednou dekádou hnutí a hudby?“
„Kniha je umístěním podle historie hnutí v Londýně. Rozhodl jsem se to napsat tímto způsobem, protože místa jsou dobrým prostředkem k vyprávění příběhu. Navštívil jsem a vyfotografoval přes 60 míst po celém Londýně. Časové období 1977-1988 pokrývá odlišné období. Mapuje vzestup anarchopunku jako scény od roku 1977, kdy Crass poprvé vystoupil na squatterském festivalu v Camdenu v Londýně, až do roku 1988, kdy tato konkrétní scéna začala mizet a měnit se. Znamená to také konec období, kdy několik squatovaných nemovitostí, na které se dívám, bylo buď vystěhováno, nebo opuštěno.“
„Neuvažuješ něco podobného udělat o Skotsku? Nemusí to být zrovna o anarcho-punku. Třeba o punku a o hnutí odporu?“
„Ne. Pohrával jsem si s myšlenkou napsat knihu o místním punkovém a komunitním klubu s názvem 62 Club, ale opustil jsem tuto myšlenku.“
„Na tvou knihu mě nasměroval David Gamage. Za to díky. Ohledně distribuce / bude to jen v UK? Nebo půjde i do zahraničí? A do budoucna překlady do jiných jazyků? Němčina, Polština atd? Budeš se snažit protlačit knihu i dál?“
„Kniha bude distribuována široko daleko po celém světě, takže si ji můžete koupit buď ve velkých distribučních řetězcích, nebo v místních nezávislých knižních obchodech. Bylo by skvělé, kdyby to bylo přeloženo do jiných jazyků. Do budoucna o tom budu přemýšlet.“
„Díky za rozhovor, držím palce pro další tvou práci.“
„Díky.“
Autor: Alan Rohan
https://www.facebook.com/david.insurrection
