Do umělcovy tvorby je vidět, že se zapsala tvrdá a suchá, dalekosáhlá Sibiř. Dalavy a širavy v pohanském metalu Sibiře a kapele Welicoruss slyšíme hned jak si to pustíme. Nechci Alexe Boganova nazývat Sibiřanem, je to člověk, který dělá velmi dobrou a zajímavou kvalitní metalovou muziku, kde se mísí nejen black-metalové prvky, ale spousta folklorně-metalového pohanství a mnoho, mnoho dalšího. Také proto je kapela Welicoruss v současnosti velmi dobře rozpoznatelná a zajímavá. A co víc, jezdí po celé Evropě. Takže tady jsou Welicoruss.
„Ahoj Alexey. Pojďme si pokecat trochu o tvojí práci. Welicoruss je vaše první kapela?“
„Ahoj, ano, Welicoruss je moje první kapela, ale měl jsem i vedlejší projekty, první se jmenoval Midgard a byl to docela přímočarý death metal s pohanskými texty (asi Amon Amarth), ale existoval méně než 1 rok. Dalším projektem je elektronická hudba – převážně dark ambient smíchaný s tribal music a tech stepem, jmenoval se Stigmata 66. Jediné album Stigmata 66 „Transcendental Cyberorganika“ jsem vydal v roce 2004 vlastní produkcí.“
„Je problém v Rusku, na Sibiři, získat zájem o hraní v kapelách? A co se týče hraní na Sibiři, je to problém?“
„V té době, kdy jsem v roce 2005 hledal členy kapely, byl problém najít někoho, kdo by dokázal pochopit pagan epic black metal. Byli jsme jediná kapela v Novosibirsku (a možná i na celé Sibiři), která hrála tento typ metalu. Je jasný, že se později objevilo několik podobných kapel, ale to až někdy v letech 2009-2010.“
„Rusko je obrovská země, jak tam vůbec místní skupiny hrají? Na jednu stranu se může zdát, že se hraje hodně. Ale vzdálenost mezi městy, mezi kluby, je obrovská.“
„V roce 2005 tam nikdo z metalových kapel nehrál turné. Myslím undergroundový metal. Samozřejmě jsme měli staré dinosaury jako kapely Aria nebo Master, který jsou legendární a jezdí na turné po celém Rusku. To ale menší kapely nedokázaly. Byli jsme úplně první sibiřská black metalová kapela, která jela z Novosibirsku do Moskvy a zpět během jednoho měsíce turné. Bylo to v roce 2009 a byl to úžasný zážitek. Většinou metalové kapely jezdí do bližších měst – cca 300-400 km.“
„Svá první alba jsi nahrál v Rusku. Na Sibiři? Měli jste tam i nakladatele?“
„Ano, natočili jsme naše debutové album „Wintermoon Symphony“ a vydali ho u velkého metalového vydavatelství CD-maximum v roce 2008 se sídlem v Moskvě. Druhé mini album „Apeiron“ vyšlo další rok 2009 u stejného vydavatelství.“
„Kde byl první koncert Welicorussu mimo Rusko? A jak jste se prosadili do Evropy? kdo ti pomohl?“
„Naše první zahraniční turné bylo v roce 2008, kdy jsme byli domluveni hrát na docela velkém metalovém festivalu na Krymu na Ukrajině na Metalhead’s Mission Open Air 2008. To byla opravdu úžasná událost, protože jsme tam hráli poprvé s naším oblíbencem. kapely jako Moonspell, Samael, Cynic, Gorgoroth, Hate a mnoho dalších. Cesta ze Sibiře na Krym přes Moskvu trvala asi týden vlakem naplněným litry alkoholu a vtipnými historkami, na to nikdy nezapomenu!)))“
„Přeskočme teď trochu dopředu. Proč jste se rozhodl zůstat v České republice?“
„V roce 2012 jsem si uvědomil, že kromě mě nemá nikdo zájem tlačit Welicoruss kupředu a že na Sibiři a ani v celém Rusku není budoucnost pro kapelu. Rozhodl jsem se tedy přestěhovat s manželkou do Prahy. Byl to opravdu nebezpečný krok v mém životě, protože to bylo skoro jako kdybych skočil do propasti. Potkal jsem v Česku fajn lidi, kteří mi moc pomohli. A samozřejmě od té doby miluji Českou republiku jako svou vlastní druhou vlast. Ano, je mnohem menší než Rusko, ale mám tady rád lidi, kulturu a i fungování společnosti. Totálně obrovský rozdíl oproti Rusku.“
„S celou kapelou Welicoruss ses nepřestěhoval do Čech. Hledali jste nové muzikanty. Byl to problém?“
„Jak jsem řekl, předchozí členové neměli zájem posouvat kapelu dopředu, byli opravdu líní. Ptal jsem se jich, jestli by nechtěli zůstat se mnou. Měli ale velký strach o existenci, o práci a blabla.“
„Kdo vlastně prošel kapelou? Co muzikanti až do současnosti.“
„K dnešku z první české sestavy Welicoruss nezůstal nikdo kromě mě. Dobře, Ilya Tabachnik hraje s náma už skoro 7 let, ale prvním bubeníkem byl David Urban. Teď s námi hraje na baskytaru Tomáš Magnusek a máme nového skvělého kytaristu Filipa Rabenseifnera.“
„Pokud vás lidé trochu mapují (zajímají se o vás Welicoruss), mohou si všimnout poměrně velké intenzity hraní. Jak to stíháte?“
„Welicoruss je velkou součástí mě samého. Je to jedna z nejdůležitějších věcí v mém životě, takže proto trávím tolik času tím, že něco dělám pro kapelu. A také jak řekl Ilya – jsem workoholik, můžu pracovat pro kapelu, dokud neodpadnu protože jsem bez energie))). Teď pracuji na našem novém outfitu a show, která je velmi důležitou součástí Welicoruss.“
„Předpokládám, že tento rozhovor není poslední, přibudou další. Takže díky a sbohem.“
„Děkuji, uvidíme se později!“
Autor: Alan Rohan
