svg

Boom¡! Sirenia – 1977

MatesBoom¡!1 year ago14 Views

Dne 26. května vyšlo nové album velmi ostřílené kapely z Norska. Sirenia vydala své již 11. album s názvem 1977. Název alba je mimochodem rok narození umělce, který je hlavou a duší celého tohohle počinu, Mortena Velanda. Morten je nejen autorem hudby a textů, ale sám si nahrává kytaru, basovou kytaru, klávesy, zpěv i speciální elektrické zvukové efekty, a nakonec si celé album i zprodukoval. Ale v této kapele není pouze sám, k sobě má už na čtvrtém albu v řadě i skvělou francouzskou vokalistku Emmanuelle Zoldan, která na albu předvádí svůj rozsah a rozmanité techniky zpěvu. Tyto dva pak na albu doprovází Nils Courbaron na kytaru a Michael Brush na bicí.

Na albu se nachází celkem 11 skladeb, 10 původních a album je zakončeno coverem písně “Twist in my Sobriety” zpěvačky Tanity Tikaram z roku 1988

Album začíná hned prvním singlem s názvem “Deadlight”, který začíná zvolna, ale brzy se k orchestru přidává silný vokál i rytmické kytary, v pozadí pak je slyšet elektronika, připomínající popovou hudbu z 80. let. Refrén je ale velmi chytlavý a povedený, moc zajímavý je i můstek, kde jde zpěv do čistých výšek, a navazující kytarové sólo.

Druhou skladbou je “Wintry Heart”, která je hned od začátku více dynamická s trochu temnějším hlubším zpěvem a v celé skladbě více dominuje zvuk kytar, včetně výrazného kytarového sóla.

Třetí skladba s názvem “Nomadic” má celkem pěknou temnou melodii s vysokými vokály, Emmanuelle opravdu zde ukazuje svůj velký rozsah, ale celkově na mě nepůsobí žádným zajímavým dojmem.

Další skladba “The Setting Darkness” je čtvrtá v pořadí. Začátek je klidný pouze klávesový a poté se přidají rychlejší kytary s bicími, ale také ten elektronický disco zvuk, který dle mě kazí celkový dojem ve slokách a dle názvu skladby bych očekávala nějaké temnější dílo a ne rozjařenou retro hudbu.

“A Thousand Scars” je opět zase více kytarová temnější skladba s čistými vysokými vokály, taková více do klasického stylu Sirenia, až na ty elektro prvky, které mě tam opravdu ve slokách dost ruší. Ale refrén je velmi chytlavý a naživo se bude dát dobře zpívat společně s publikem. Tato skladba je nejdelší z celého alba a prozatím se mi líbila nejvíce.

“Fading to the Deepest Black” má opravdu velmi energický až power-metalový začátek a když se k tomu přidá ještě geniální zpěv, tak to nemá chybu. Dokonce i vložka mužského čistého zpěvu v můstku skladby je krásný detail. Je třeba si ale i všimnout velmi smutného až depresivního textu této skladby, takové pocity bych opravdu nikomu nepřála.

Další v pořadí je skladba “Oceans Away”, která je opravdu typickou symfonic-metalovou baladou, klidná melodie kláves, vybrnkávání kytary s jemným čistým zpěvem. Trochu energičtější jsou potom silné refrény, opět s trochu depresivním textem.

Osmou v pořadí je skladba “Dopamine”. Zase v trochu rychlejším tempu s velmi zajímavou kytarovou melodií, v pozadí s klávesy a v doprovodu klidného čistého vokálu. Zpěvačka zde předvádí své různé polohy hlasu, můstek je dokonce pouze mluvený a ve francouzštině.

Skladba “Delirium” je pak trochu temnější gotickou skladbou s drsným mužským zpěvem, který je ale v refrénu opět doplněn čistým ženským zpěvem. K rychlejšímu tempu bicích je zajímavým kontrastem jemná klávesová melodie, akorát bych vynechala opět ty elektronické zvuky, tentokrát připomínající pípající vesmírné lodě, které se objevují pouze na začátku a na konci skladby.

Poslední originální skladbou tohoto alba je pak “Timeless Desolation”. Opět klávesovo-elektronický začátek ve stylu 80. let, ke kterému se přidávají rychlejší silné kytary a bicí a poté ve sloce i výrazný silný zpěv. Skladba má zajímavou chytlavou melodii především pak v refrénu. Byla by to taková klasická gotická skladba, ale s přidanými prvky disco hudby.

V závěru alba pak máme ještě možnost slyšet nové pojetí skladby “Twist in my Sobriety”. Ve skladbě velice vyniká temný gotický zpěv Emmanuelle, které tato skladba skvěle sedla. 

Závěrem bych zhodnotila celé album pozitivně, i když se mi líbí více klasičtější gotické pojetí skladeb a ubrala bych ty elektro-popové experimenty, je vidět, že kapela má i po více jak 20 letech působení stále co nabídnout a drží svojí vysokou úroveň.

8/10

Autor: Karolína Lynx Rysová

Loading Next Post...
svg Sign In/Sign Up svgSearch
Scroll to Top
Loading

Signing-in 3 seconds...

Signing-up 3 seconds...